Kreperat

Ostatně, pro mne je každý den krásný. Poprvé jsem zmokl když jsem šel na autobus, protože jsem si nevzal deštník. Na stanici pod přístřeškem pak přišel jeden chlap se štaflemi a hned si musel zapálit. Řekl jsem mu, že je tam zákaz kouření, on to sice típl, ale nazval mne zasraným čurákem. Celou dobu mi pak nevybíravě nadával dál, mám prý, když jsem takovej inteligent a nesnesu kouř, jezdit autem, ale to jsem poslouchal s shovívavým úsměvem. Takovým lidem nejlépe neodpovídat. M. na mne už před svým úřadem čekala a protože už přestalo pršet a ukázalo se sluníčko, vydali jsem se k přehradě. Tam nás zase zastihl liják, ale to nám vůbec nevadilo, déšť milujeme, hlavně M., protože je prý dobrý na pleť. Bylo to krásné, nechat se pořádně zmoknout. I hlemýždi déšť milují... vyrazili si taky na procházku. . . . Vzala si ty spálené, ne kvůli mně, že by se obětovala, ale protože je tak má ráda. Doma jsem si pak udělali (vařila M. a já ji při tom fotil, já fotím všechno) obalovaný smažený květák je...

Po tom náročném víkendu jsem se těšil, že věnuji včerejší den relaxaci, Maruška byla taky unavená a Marcelka musela jet domů, ale dopadlo to docela jinak. Jen co jsem kolem třetí ulehl, abych si narovnal tu bolavou páteř, zrovna se pustilo do deště, zavolala Jitka, že by ráda přijela a zůstala na noc. Takové žádosti odmítnou nemohu, protože jak vždycky říkal můj kamarád, urazil bych k... boha a to by se mi jednou vymstilo. . Když přijela, čekalo mne docela překvapení. Měla v ruce noviny Metro a tam na titulní stránce ta hopsanda ze soboty, která stála tam vedle mne a kterou jsem taky fotil. Jen škoda, že jsem si od ní nevzal telefonní číslo, protože moje fotky jsou ještě hezčí než v těch novinách. Posuďte v předchozím mém článklu sami. . . Jitka mi tu páteř dorovnala, tak mi snad moje M. dnes masáží pomůže. Ještě vám ukáži ten milostnej vzkaz. Je od Amy, ale tu neznám, znám Amy Winehouse, ale ta už je bohužel po smrti. Tu jsem měl rád. .

Karel Gott tak sice přišel, ale nezapíval, protože mu asi málo zaplatili, ale aspoň jsem viděl a slyšel Mládka. Tu slovenskou kapelu No Name neznám, ale lidé tam asi ano, protože s ním společně zpívali. Byl jsem s Maruškou, ona je původem Slovenka, takže jí se to líbilo. Slováci, jak se zdá, jsou tady v Čechách populární. Nebyl na konec Gott, ale oni. Celá ta akce byla na zahájení nového videoprojektu Playtvak. Bylo to na lodi a lidé se dívali ze břehu. Kohák to svérázně moderoval. . . . Mnohem víc než Gott mne zaujala takhle veselá holka v davu, která tam skotačila. . . . Ke konci vypustili toho playtvaka. . Byla tam i jedna česká ostuda... kdo měl červenou barvu na sobě, dostal zadarmo napít. Ta fronta!!! Ta slovenská kapela nakonec. No Name. Nejlepší byla tahle holka, kterou vidíte jako malý bod na téhle celkové fotce. . . . . Až na to, že nám s Maruškou bolely nohy (a mně páteř) od stání, byla to docela dobrá zábava a dalo se to vydržet. .

. . . . . . . . . . Dnes má program od Playtvak.cz (internetová televize) na náplavce, tak se tam jedu podívat pro změnu s Maruškou. .

Způsob oblékání žen někdy mate, Yveta je vážená univerzitní profesorka. Studenti ji mají jistě rádi. Byli jsme spolu ve středu na procházce a docela jsem se s ní dobře bavil. Abych předešel domněnkám, má ráda výtvarné umění jako já. S mojí M. jsem byl včera na procházce, byli jsme na Kampě, kde práve probíhá United Islands of Prague a bylo to fajn. I dnes tam můžete jít. Nejen tam, ale i na Střeláku i všude jinde. .

... a není skoro dne, kdy bychom si spolu nevyšli. Někdy se projdu s jinou ženou, ale M. to řeknu, protože od rozvodu jsem se zavázal, že lhát nebudu. A jak jsem tu už psal, taky mi i to bez lhaní u ní vychází. Ví, že je jediná, kterou mám opravdu rád. V neděli za mnou přijede z Brna Bohunka (kdo mne tu na blogu už pár let sleduje a není to jen moje ex, ví o koho jde) a M. jsem to taky řekl a ta mi to i přeje. Dělá si ze mne sice legraci ve smyslu "stará láska nerezaví." Kdo přeje, je mu i přáno... a to je naše krédo. Život je i tak často krušný, proč si tedy odpírat malé radosti. Tak to jen k tomu TT na okraj. To byla nejdřív Valdštejnská zahrada, chvílemi svítilo sluníčko. M.měla k obědu něco mexického a tak si potřebovala spravit chuť zmzlinou. Já si ji dal ovšem taky. Mám raději vanilkou, ale měli jen čokoládovou. Pak jsme si chvíli sedli do Vojankových sadů, M. s oplatkou podělila s pávem a na Kampě, kde byl trh, dali jsme si pak napůl bramborák se zelím. M. taky všechno...