Kreperat

. Vidíte ten její pohled? Takovej lidskej. Mám pravdu? Tady se mnou koketuje. Opravdu se jim tam zalíbilo a vídám je, i na Kampě, několik let. Někdy mi připadá, že mi rozumí, když na ně promluvím. Mám je rád a často se u nich zastavím. Je jich tam docela hodně. Tady stojí jako generál. No nejsou roztomilí? .

Vystoupili jsme u Masarykova nádraží a vidíme frontu přerd cukrárnou. "Tam mají jistě dobrou zmrzlinu," řekla M a dostala samozřejmě na ni chuť. Tam jsme zjistili jak to s tou zmrzlinou je. Za jedničky byla zadarmo. To za našeho dětství nebylo. Ty děti se dnes mají. Pak jsem si v novinách přečetl, že i ZOO měly dnes děti zadarmo. Jsou hýčkaný. Já měl taky na základce jedničky (M. prý taky) a nic. Taky jste měli dnes jedničky? Tak tam utíkejte, třeba i zítra dostanete. Ta prodavačka se jim ani na to vysvědčení nepodívala, dala by jim prý zmrzlinu i tak, řekla nám. M. miluje jehodovou a já si dal borůvkovou. M.měla dnes na sobě ještě hezčí tričko. A tady detail. Víte jak mám při focení deteily rád. Přeji vám hezký víkend. .

... zaujala turisty víc než ty sochy na mostě. Nebyla sice moc velká, ale aspoň tak. . A na opačné straně, k Mánesovu mostu, byla krásně modrá obloha s obláčky. Předtím jsme ješčtě byli na Žofíně, protože tam M.ještě nebyla. Tady je pohled k Mánesu, což je předválečná galerie s kavárnou kam chodil třeba Nezval. V domě naproti, než jsem odjel do Německa, jsem pracoval jako architekt. Tyhle sochy tam dřív nebyly. Na nich asi nejvíc vynikne asi ten penis, potěšení žen. . Z toho náměstí jsme pak zašli k náplavce a o tom až jindy. .

Ostatně, pro mne je každý den krásný. Poprvé jsem zmokl když jsem šel na autobus, protože jsem si nevzal deštník. Na stanici pod přístřeškem pak přišel jeden chlap se štaflemi a hned si musel zapálit. Řekl jsem mu, že je tam zákaz kouření, on to sice típl, ale nazval mne zasraným čurákem. Celou dobu mi pak nevybíravě nadával dál, mám prý, když jsem takovej inteligent a nesnesu kouř, jezdit autem, ale to jsem poslouchal s shovívavým úsměvem. Takovým lidem nejlépe neodpovídat. M. na mne už před svým úřadem čekala a protože už přestalo pršet a ukázalo se sluníčko, vydali jsem se k přehradě. Tam nás zase zastihl liják, ale to nám vůbec nevadilo, déšť milujeme, hlavně M., protože je prý dobrý na pleť. Bylo to krásné, nechat se pořádně zmoknout. I hlemýždi déšť milují... vyrazili si taky na procházku. . . . Vzala si ty spálené, ne kvůli mně, že by se obětovala, ale protože je tak má ráda. Doma jsem si pak udělali (vařila M. a já ji při tom fotil, já fotím všechno) obalovaný smažený květák je...

Po tom náročném víkendu jsem se těšil, že věnuji včerejší den relaxaci, Maruška byla taky unavená a Marcelka musela jet domů, ale dopadlo to docela jinak. Jen co jsem kolem třetí ulehl, abych si narovnal tu bolavou páteř, zrovna se pustilo do deště, zavolala Jitka, že by ráda přijela a zůstala na noc. Takové žádosti odmítnou nemohu, protože jak vždycky říkal můj kamarád, urazil bych k... boha a to by se mi jednou vymstilo. . Když přijela, čekalo mne docela překvapení. Měla v ruce noviny Metro a tam na titulní stránce ta hopsanda ze soboty, která stála tam vedle mne a kterou jsem taky fotil. Jen škoda, že jsem si od ní nevzal telefonní číslo, protože moje fotky jsou ještě hezčí než v těch novinách. Posuďte v předchozím mém článklu sami. . . Jitka mi tu páteř dorovnala, tak mi snad moje M. dnes masáží pomůže. Ještě vám ukáži ten milostnej vzkaz. Je od Amy, ale tu neznám, znám Amy Winehouse, ale ta už je bohužel po smrti. Tu jsem měl rád. .

Karel Gott tak sice přišel, ale nezapíval, protože mu asi málo zaplatili, ale aspoň jsem viděl a slyšel Mládka. Tu slovenskou kapelu No Name neznám, ale lidé tam asi ano, protože s ním společně zpívali. Byl jsem s Maruškou, ona je původem Slovenka, takže jí se to líbilo. Slováci, jak se zdá, jsou tady v Čechách populární. Nebyl na konec Gott, ale oni. Celá ta akce byla na zahájení nového videoprojektu Playtvak. Bylo to na lodi a lidé se dívali ze břehu. Kohák to svérázně moderoval. . . . Mnohem víc než Gott mne zaujala takhle veselá holka v davu, která tam skotačila. . . . Ke konci vypustili toho playtvaka. . Byla tam i jedna česká ostuda... kdo měl červenou barvu na sobě, dostal zadarmo napít. Ta fronta!!! Ta slovenská kapela nakonec. No Name. Nejlepší byla tahle holka, kterou vidíte jako malý bod na téhle celkové fotce. . . . . Až na to, že nám s Maruškou bolely nohy (a mně páteř) od stání, byla to docela dobrá zábava a dalo se to vydržet. .