Tak nevím jestli Kuba Kubikula miluje Kubu, nebo kubu, nebo sám sebe, ale každopádně jsem si dnes udělal Vánoce. Vzpomněl jsem si dnes na tu milovanou pohádku z dětských let a přitom mne napadlo, že jsem ještě v životě nepoznal jak chutná kuba. A to bych si měl co nejdřív splnit a neodkládat na zítřek, nebo dokonce až na Vánoce, protože v dnešní době člověk neví, jestli se dožije druhého dne, zvláště když má teď někdy v příštích dnech nastat konec světa. A jak víte, možná taky nevíte, kuba bylo u našich předků sváteční vánoční jídlo. A o to bych nerad přišel. Suroviny na kubu kromě sádla jsem měl shodou okolností doma - cibuli, kroupy, koření a to podstatné, hřiby modráky, které jak někteří z vás víte, mám sušené z mého lesu z Německa, taky. A tak jen pro to sádlo, výjimečně (a poprosil psasátko o odpuštění) jsem si do krámu došel. Jistě tu čekáte recept, ale na to jsem moc už línej a sami víte, že si dnes můžete všechno vyguglovat. Takže aspoň fotka a slintejte. Bylo to sice trochu mo...