Kreperat

Není to žena, jak by se mohlo zdát, ale dětská kniha, kterou jsem tady doma (v Německu) objevil. Patřila moji dceři a tak jsem si říkal, že ji vezmu do auta a vrátím ji, až se vrátí z Dánska. Jelikož jsem se přes poledne trochu nudil, v tu dobu se ke mně zákazníci zrovna nehrnou, tak jsem ji otevřel. Musím se přiznat, že jsem naposledy četl dětskou knihu, když ještě moje děti neuměly číst, většinou než šly spát, a bral jsem to spíš jako povinost, protože mne pohádky nikdy nějak nenadchly. Ale tahle kniha pro mne najednou byla jako znovuobjevený poklad. Dětský svět, kdy je všechno tak nové, krásné, objevné a člověk nemá jiné starosti, než si hrát a skotačit. Tak prosté a pozitivní, protiklad toho v čem žijeme dnes. Kniha je psaná jako od sedmileté holčičky. Dva úryvky, které mne pobavily, vám ukáži: Swipp bekam auch oft Prügel, obwohl er ein Hund war und kein Kind. Swipp dostal také často výprask, přestože byl pes a žádné dítě. Aber stellt euch vor, daß es so einen netten Großvater gibt...

. Vidíte nějaký rozdíl mezi muži a ženami? :D .

Poslední dobou mi napadají samé scestné úvahy, ale musíte to se mnou nějaký čas vydržet. Takže bojovat nebo nebojovat? Poznal jsem za život docela dost žen, ale tím se rozhodně nechci vytahovat. Ani nejsem nějaký Casanová a ani mi samy nepadaly k nohám. Šlo prostě o vzájemné zalíbení. Každopadně o jednu jsem bojoval, protože byla jednak zadaná a jak je známo, zakázené ovoce nejvíc chutná, ale taky jsem si umínil ji dostat. Ale upřímně řečeno, nebyla to nakonec žádná velká výhra. Ponaučení pro příště, že přestože je to na první pohled lákavé, ale není to člověku souzeno, má jít dál. Lásku ženy si chlap nevybojuje, jen ona se mu někdy podvolí jako z nouze cnost, nebo si spočítá, že jste jí prospěšnější. Ríkejte si co chcete, ale ženy jsou v tomhle ohledu pragmatičtějí než muži. A pak když se zklamou, o to víc vám pak udělají peklo na zemi. Jiné je to pak bojovat o ztracenou ženinu lásku. Vysvětlovat, doprošovat se, omlouvat se i za věci, které člověk při nejlepším svědomí ani neudělal, ...

Po týdnu co jsem nebyl v mém lese (moc jsem pracoval a neměl čas) jsem včera o hříby přímo zakopával. Během deseti minut jsem měl plnou tašku a ostatní jsem tam musel nechat na příště. A pak byl Bochum total. Fotek bude víc. .

... i když s nadsázkou. Je bez peněz, ale má ráda kameny a tak si je aspoň denně chodí ke mně prohlížet. Po čase jsme se spolu dali do řeči a začála mi vyprávět celý svůj příběh a není zrovna krásný. Patří do místní drogové scény a taky jsem ji tady dříve často zfetovanou vídal. Zdá se, že se dává do pořádku, ale má AIDS, jak se mi svěřila. Tihle všichni mluví stejně pomalu, že je to hned poznat, kam patří, ale v zásadě je to milá holka. Její muž v tom údajně lítá dál, nijak se o ni nestará a to ji docela trápí. Byl bych slepý, kdybych u ní neviděl jak touží po lásce, po něčí pozornosti a laskavosti a proto aspoň tak často za mnou chodí si popovídat. Nijak se mi nevnucuje, je dokonce taková plachá a zranitelná. Ale je mi vděčná za každá slovo. Hlavně její oči mne hned upoutaly. Byly jistě krásné a jsou i dosud, ale takové vyhaslé. Ty mi řekly o ní všechno. Jistě mi dáte za pravdu, že i ty fotky vám o ní řeknou víc, než jsem tu napsal. .

Není to sice Klárka, té se tady žádná nevyrovna, ale když se při prodávání nudím.... :D Je z Iránu. Syn jí podržel kabelku a ráda mi i ukázala jak má krásně upravené ruce. Přejiu vám hezký víkend. . .

... protože každej si pod tím představuje něco jiného. Jak už jsem tu psal, někdo nabídne přátelství jako náhradu za lásku, aby to toho druhého údajně tolik nebolelo a naopak jiný je věrný tomu člověku až do hrobu, když mu to slíbil. To první je jen přechodného charakteru, časem vybledne a s tím se i počítá. Všechno přebolí a ti lidé za nějakou dobu i přestanou stýkat. Jeden člověk mi nedávno taky takto nabídl přátelství... naše schůzky byly stále vzácnější, stejně tak maily, pak mi i zablokoval svůj tajný blog a nakonec z toho všeho nezbylo zhola nic. Tomu říkal přátelství? Už aspoň vím, že o takové přátelství nestojím a příště ho raději sám odmítnu. Já si naopak opravdového přátelství strašně moc cením a bohužel, to musím konstatovat, existuje hlavně jen mezi muži. Jsou sice výjimky, například já s Bohunkou se máme stále rádi, i když jsme si i párkrát ublížili, s Lenkou, s Jitkou... samozřejmě i s Klárkou... ale to už jsou trochu jiné vztahy než s muži. Například kamarádství s mým sp...