... a ani se tomu nedivím. Lenka je prostá holka, pekařka u Alberta za dvanáct tisícovek měsíčně. Na pekařky a cukrářky jsem byl vždycky zatížnej. Voní pečivem, houskami a chlebem, cukrářky navíc vanilkou a co vám mám povídat, to už mi úplně stačí, abych si je oblíbil. Včera jsem za ní jel... byla čisťounká v bílém plášti a stačil náš krátký dotek, byl jsem hned od mouky. Ale teď k těm komunistům, proč je volila. Protože má tak malý plat, ve škole se asi moc neučila, neměla by ani na nájem a proto bydlí s maminkou a na ten byt ji samozřejmě přidává. Kdyby každá z nich měla být sama, tak by nespíš obě skončily pod mostem nebo na ulici, protože z těch deseti tisíc, které musí za byt platit, by jim nic na jídlo nezbylo. Samozřejmě jsme o tom, jak bylo a jak je, taky mluvili. Za komunismu, pravila, měl každý práci o kterou nepřišel a měl kde bydlet. Jídla, aby nezemřel hlady, taky měl každý dostatek... a že nemohla do ciziny na západ, to ji ani netrápí, protože dnes, bez peněz, se tam taky...