Kreperat

Jak nádherné byly ty první jarní dny, všechno rozkvetlo... ... a holky shodily kabát a ukázaly se v celé své kráse. I včeličky se vyrojily... ... a tahle je taky taková včelička... . ... nebo spíše kvítek k opýlení, co myslíte? Každopádně bylo moc krásně a to jaro s nalehko oblečenými dívkami se zase vrátí. Taky holky toužíte už shodit ten kabát? .

Ani Marušku nechci ošidit o procházky a tak jsme v týdnu jako správná rodinka vydali, to bylo ještě krásně, od Čerňáku k Počernickému rybníku. Bylo opravdu vedro a došli jsme tam, podobně jako ta její Kikina, s vyplazeným jazykem. Naštěstí tam byla v bývalém pivovaře hospada a vychlazené pivo. . Vždy mne každý rok zjara potěší když najdu fialku... a byla jich tam plná louka. K fialkám, k jejich vůni, mám takový zvláštní osobní vztah. Mám je spojené s maminkou a vrátím se v čase do dětských let zpátky. Jako malej kluk jsem jí z mého malého kapesného kupoval lacinou voňavku s podobnou fialkou uvnitř. Byla z ní pokaždé moc ráda, ale pokud vím, nikdy se s ní nevoněla... a v kredenci pak jen rostla jejich velká sbírka. Vyhodit je nechtěla, protože mne nechtěla ranit... a dárky z lásky se přece nevyhazují. . To je ten pivovar s vysokým komínem jako od Hrabala. . . . . Na cestě k domovu si Kikina nedala říct a mazala si to pořád v protisměru. Neposlouchá mne. Už kvůli těm fialkám jsem byl za ...

To téma týdne mi stále nejde z hlavy, nebo spíše to slovo lapač. Lapky známe ze středověku, přepadávali v lesích pocestné a dnes to není lepší, protože kdekdo se pokouší nás lapit, nebo my je. Například ta "svatá matka" Diesana, ta děvka Schořová polapila moji ženu, mne potom Klárka... a někdy taky polapím zase někoho já. A kdo je lapen, často je to pro něho jako sen, s kterého se ani nechce probrat... protože ztratí hlavu. Ale abych konečně přešel k věci. Jistě sami víte, že včera byl opět krásný jarní den... a měl být poslední, protože podle předpovědi se mělo odpoledne počasí pokazit. A to jsem si nechtěl nechat ujít. Maruška nemohla a tak jsem vypravil do města sám. A jako vždy, nejdřív moje kroky směřovaly do Vojanových sadů. Tam na mne čekalo velké překvapení, protože stačila jedna noc a ty magnolie, které byly ještě poupatech, náhradně rozkvetly do celé své krásy. Zahlédl jsem tam samotinkou mladou ženu a připadla mi moc smutná... a tak jsem ji oslovil. Takových dívek ...

Jak jsem včera napsal, ve Vojanových sadech všechno rázem rozkvetlo včetně dvou druhů magnolií. . . . . . Lidé si ustlali na trávě, i když hned u vchodu je cedule, že je na ni vkročení zakázáno. Kdo by taky odolal. . . I vonná kalina krásně rozkvetla. . . A jeden bombonek na závěr z Karlova mostu, kde se jedna dívčina tak nestydatě slunila. .

Ale abych to uvedl od začátku. Maruška mi dala včera volno a tak jsem toho hned využil (nebo zneužil?) a zajel si do Horních Počernic dokoupit nějaké kameny na prodej do Německa, kam se zase začátkem května vracím... a skončí mi zimní pražská dovolená. Tak krásný den, jako byl včera, mne tak naladil, že jsem potom dal přednost Vojanovým sadům, kde všechno kvetlo. Ale zase abych nepředvídal.... tady máte ty fotky. . . . To jsou Klárčiny krásné ruce. Těmi mi pomáhala vybírat kamínky. Před třemi lety mne Klárka lapila a právě tam poprvé políbila. A pak že kameny nepřinášejí štěstí. Mně každopádně přinesly. Ve Vojanových sadech už kvetou magnolie. .

S Maruškou jsme se včera vydali po Praze a samozřejmě jsme viděli i to bombové přepadení banky na Václaváku. Když se něco děje, skoro vždy se tam nachomýtnu. Sami jste to jistě viděli v televizi ve zprávách. Původně si Maruška něco na úřadech vyřizovala a tak jsaem šel s ní a řekli jsme si pak, že se konečně podíváme i na výstavu fotek Petra Vápeníka. Bohužel je to galerie tak nenápadná, že tam bylo prázdno. Chtělo by to venku nějaký poutač. Pak jsme prošli Havelskou podloubím, ta fotka je dole a tam nás zaujaly ty čepice v jednom obchodě. . . . . . . Po cestě domů jsme se zastavili v Intersparu a tam si Maruška koupila v nabídce kuře, kilo za 39,90. U mne si ho pak ugrilovala a celé ho snědla. Ona je fakt masožravá, ale já ji toleruju. A co jsme dělali pak? Do toho vám nic není. :D .

Z Gröbovky je výhled na část Prahy, na Nusle, které sice neoplývají takovou krásou, jako výhled od Hradu, ale i tak je to zajímavé. . . . . . . Pokud vás to zajímá, neopomeňte se podívat na předchozí článek, který je s fotkami taky o Gröbovce. .