Kreperat

Nejen proto, že je ve starých knihách starý dobrý papír, ten si dokáží opravdu krásně vychutnat, ale také se v nich ledacos dozví, co v nových knihách jen tak snadno nenajdou. V té záplavě dnešních knih, které se v tisících výtiscích válí po pultech, jsou jen samé sračky, které člověku nic neříkají. Jsou v nich jen slova bez nějakého většího významu a většina jejich autorů, už jen proto, že naučila číst a psát, má potřebu ty své životní zážitky a bludy celému světu sdělit. Bohužel jsou to nejčastěji autorky, neuspokojené ženy v domácnosti a grafomanky. To jsou pak pro moly sousta natolik nestravitelná, že mají za následek jen nevolnosti žaludku a následné průjmy. Možná je to zrovna jedna z těch autorek. Moje přítelkyně Klárka, dlouho tu nebyla a jistě si na ni mnozí z vás pamatujete, taky stále nosila v kabelce blok a tužku. Bylo by přece pro lidstvo škoda, kdyby nějaká ta hlubokomyslná myšlenka se jí z paměti vytratila, než dojde domů. Ani se vás holky raději neptám, jestli taky nosít...

Myška je ta katolička s krásnou prdelkou (ty holky si Jano nepletu, ale to je zde pro tebe, abys byla v obraze) a včera mi zavolala, že by ráda se mnou na procházku. Minule mi sice řekla, že se mnou zhřešila a že toho moc lituje a že došla k názoru, že bychom měli nadále zůstat jen kamarádi, ale asi si to nespíš rozmyslela. Každpodádně jsme si na Náměstí míru dali schůzku a šli se projít do Havlíčkových sadů, čili Gröbovce. Po cestě mi vyprávěla, že byla sice ráno na mši a taky na zpovědi a na svatém přijímání, že se cítí i očištěná, ale ty její hormóny jí přesto nějak nedají pokoj... a proto mi zavolala. Stýskalo se jí po mně. Ta chudák holka pořád v tom lítá a sama neví jak si poradit... táhne jí to do kostela a v kostele myslí zase na mne. Ale v tohle ji těžko poradím. Jak jsem na myšku čekal, opozdila se o dvacet minut, zapovídal jsem se s touhle krásnou holkou, která tam měla velikonoční stánek a skoro jsem zalitoval, že jdu na rande s myškou. (Holky by neměly ve vlastním zájmu ch...

Já se z těch holek fakt zblázním. Jsou po tom Petřínu poblázněné, jakoby v Praze nic jiného ani nebylo. A nenechala si ten kopec vymluvit. Jindřiška přijela včera za mnou až ze Strakonic, čekal jsem na ni na autobusovém nádraží Na Knížecí a její jediné přání byl právě ten Petřín. A to jsem letos za poslední dva měsíce tam lezl už po čtvrté. Mohli jsme jet nahoru taky lanovkou, ale jelikož byla sobota, všichni si taky vzpomněli že to musí být Petřín. Fronta na Újezdu až na chodník, Lidi jsou magoři. Taky chcete holky na Petřín? Třešně dole v Seminářské zahradě už odkvetly, takže na prvního máje si musí milenci hledat něco jiného. Naštěstí výš, tam je asi větší zima, to ještě kvetlo, ale jestli do máje vydrží? Takže aspoň tam se Jindřiška dočkala. Raději dubnovej než žádnej. A dal jsem si zasloužené pivo. Tahle lanovka jela bez nás. Na eifelovku jsme už nešli... ... a dolů jsme to pak vzali Kinského sady, kde je taky vyhlídka na Prahu. Tohle tam kvete a krásně to vonělo. Včera Praha sic...

Těch lásek mám víc, jak někteří víte, ale poslední dny jsem se přímo zamiloval do tulipánů. Krásné najdete pod Hradem v zahradě Na valech, ale snad ješetě krásnější jsou kde jinde než ve Vojanových sadech. . . . . . Takže tu máte dvě jejich serie. Těch tulipánů jsem nafotil víc, ale nechci vás tím unavovat. .

. . . Hezký víkend. .

Omyl. Praha bývá spíše v mlžném oparu a ve skutečnosti je to smog, protože leží v údolí, kterým protéká Vltava. Mimochodem, když tu píši o Vltavě, právě ta dělá Prahu městem. Jsou pochopitelně i jiná velká města, kterými neprotéká řeka, třeba Dortmund, kde střídavě bydlím (tam si aspoň vyhloubili vodní kanál a umělé jezero), ale ten půvab, sednout s v létě uprostřed města u řeky (jako v Paříži, Budapešti, Londýně... taky v Bratislavě) tam prostě není. Ale to jsem trochu odbočil. Jiná města v oblacích mají například muslimové i když až po smrti. Je to jejich nebe, kde jsou královské paláce celé ze zlata, rozkvetlé zahrady o několika patrech plné vodopádů a stovky neposkvrněných pannen, které čekají jen to až je pomilují stateční bojovníci. Ale ta jejich nebe bych za moji Prahu rozhodně nevyměnil. Mimochodem i Praha má plno krásných paláců a zahrad, dokonce i s vodopády a těch pár neposkvrněných pannen by se tu taky ještě našlo. Nemám pravdu? Předešlý článek o žluně z nejasného důvodu zm...

Zalíbil jsem se jí na první pohled... ... a tak po mně pokukovala... ... pak na mne dorážela... ... a zkoušela jak chutnám ... .... vlezla na mne... ... a hned se jí zalíbil můj prsten... ... ale ten ten jí nedám, protože si nevezmu každou s kterou něco nám, to snad chápete. Jedná se o žlunu. Bohužel mi tento článek z předchozího dne z nejasných důvodů i s vašimi komentáři zmizel, takže jsem ho musel dnes obnovit. Kdo chcete, můžete sem znovu vložit komentáře. . .