Kreperat

Vypadalo to včera v noci hrozivě a nakonec jsem druhého dne ráno zjistil, že se dohromady mému autu nic nestalo, takže ti andělíčku strážníčku děkuji. Včera v noci se tu strhla šílená bouřka a vichřice, že padlo tisíce stromů a samozřejmě i na auta, z nich jedno bylo moje. Andílek na mne vůbec drží, nejspíš to bude dívka a neměl bych to zakřiknout. Před měsícem se mi tu zase někdo vloupal do bytu, ale nic neukradl. Vlastně nebylo ani co. Měl jsem zůstat raději v Praze, tady mne zatím čekalo jen samé neštěstí. Vypadalo to hrozivě, ale jen jedno nepatrné škrábnutí. To auto za mnou to například dostalo v plné síle. Mohl jsem dopadnout takto. Auto to dostalo na motor a rozbité čelní sklo. Ten Francouz to bral s humorem. Přes ulice ležely i kmeny, takže nešlo ani s auty vyjet. Byl jsem se taky podívat v městském parku. Plno staletých stromů vyvrácených z kořene, ale "moje" magnoilie tu vichřici vydržela. .

Nikdy mne bosé nohy žen tolik nepřitahovaly jako v poslední době. Záliby se prostě u člověka časem mění. Před lety jsem jsem chodil s Liduškou, která byla opravdu fetišistka na nohy... tedy na ty své. V posteli to byla pro ni přímo rozkoš, když jsem se jim věnoval (jak, to snad ani nemusím tady rozvádět) a orgasmu dosáhla obvykle snadněji a rychleji, než jinými jinak zaručenými prostředky. S těmi milostnými zálibami je to jako s jídlem. Třeba rajská jablíčka jsem v dětství zrovna nemusel a nakonec, když jsem je jednou ochutnal, mohl jsem se po nich utlouct. Podobně to bylo bylo před pár dny se Suzanne, když mi ukázala své bosé nohy. Přímo jsem se do nich zamiloval a byla tak hodná, že mne nechala abych si je každou chvíli fotil. Ty jsem vám ani neukázal. Nebudu se přece se svým potěšením ještě dělit. A včera na konzertu Stefana zase ukázala své bosé nohy jedna dívka, houslistka, a upřímně řečeno, bylo to pro mne zajímavější a inspirující, než celá ta hudba. Oči jsem měl jen pro ně a ta...

Jak jsem tu už napsal, včera odpoledne měl Stefan konzert. Konal se v opuštěné ocelárně, kterých je tu docela hodně a většinou jsou využívané jako galerie, nebo hudební a divadelní scény. Po cestě jsem sice píchl kolo, navíc bylo vedro, ale přesto jsem dojel včas a Stefan byl rád, že jsem přjel, protože lidé raděj navštívili plovárny. . Stefan Lakatos je žák již zemřelého amerického skladatele Moondoga, hraje jeho skladby a i tu trimbu, kterou vidíte na fotce, po něm zdědil. . . . .

Každopádně bylo včera hrozný vedro, tak bych se tomu ani nedivil. Dopoledne přišel k mému stolu muž, univerzitní profesor, představil se mi, jeho jméno mi už ale vypadlo z paměti, ale zkrátka a dobře, řekl mi, že zemřela jeho žena a že si mám vymazat její telefonní číslo v mobilu z paměti. Vůbec nevím o koho jde. Jestli byla moje milenka, nebo zákaznice... Rok jsem sice v Bochumu nebyl, ale snad tak krátkou paměť nemám. Naštěstí nepřišel na mne s pistolí, aby mne taky sprovodil ze světa. Druhý člověk byla odpoledne tahle žena, kterou si taky vůbec nepamatuji. Začínám o sobě pochybovat. Představila se mi jako Githa, řekla že je ráda, že mne zase vidí a vnutila mi své telefonní číslo. Chtěla by prý zase se mnou navázala kontakt i když se přestěhovala do Berlína... a mohl bych u ní i přespat. A že je vdaná by vůbec nevadilo. Tak sami řekněte. Je tohle normální? .

Nepřitažlivější jsou ty nevinné, ty budou jistě panny, což se u českých dívek tak často nevidí. Je chodinka celá pobledlá a máma ji určitě drží zkrátka. Včera a dnes bylo šílený vedro, ale sprcha to spravila a příští týden se budu rekreovat. .

... ale on za to zase moc nemůže že je Rus. Občas mi taky pohlídá stůl a tady čte v mé knize. Vypadá jako správnej Ivan a už jsem ho tu i loni měl na fotce. Kvůli Rusům jsem vlastně do Německa tehdy emigroval a nakonec spoustů Rusů do Německa přišlo taky. Není to absurdní? Myslel jsem, že už v životě žádného Rusa neuvidím a nakonec, například v Dortmundu, je tu tolik Rusů, že zde mají celé čtvrtě. Jsou vlastně už rozlezlí po celém světě a kam člověk přijede, slyší ruštinu. Ivan je vlastně moc hodnej kluk, má rád kameny a proto jsme se i spolu skamarádili. Když mne vidí, hned mi jde naproti s rozzářeným úsměvem a to ani nejde ho neobejmout, i když jsem na holky. Raději s ním ani nezapřádám řeč o Ukrajině, protože mám pocit, že by mne svým míněním třeba zklamnal a tak to raději nechávám být. Takže vám přeji hezký víkend. .

... takže si mohu občas od stolu odejít a něco zařídit. Prodává pak místo mne, jak vidíte dole. Jsem rád, že mi pomáhá, i když není dohromady co, když nikdo nekupuje, ale aspoň se s ním nenudím. Ale často mi i leze na nervy jak pořád mluví o tom jakej má hlad a jak si dá zase vepřové, které kupuje na trhu od nějakého Poláka... a jak po něm slintá. Myslí si, že mne tím snad na maso naláká, ale docílí tím jedině opak. Znechutí mne tím, jen když si to jeho tučné maso představím. Podle něho jen jedině maso zvedne člověku náladu. Prase je taky rádo, když má plnej žlab. V neděli má konzert a tak musím, jinak bych ho urazil a odepřel by mi prý i přátelství. :D .