Kreperat

... a v Dortmundu prodávám, tak si pokaždé říkám, že bych měl lidem, kteří jdou kolem, ještě platit, jestli by to bylo možné. Chcete vědět proč? Mám celý den před sebou přehlídku různých lidí, je to jako nekonečný film, někdy i hezkých žen a nic mi to nestojí. A občas se u mne i zastaví, rádi si popovídají a pak si i něco koupí... ... jako třeba tyhle dvě hezké usměvavé holky. Každé dopoledne se u mne zastaví i Mona. Už jsem tu jednou napsal, že je to moje česká kamarádka a známe se aspoň partnáct let. Tentokrát mi přinesla reklamní balíček pro Pavlu, který vidíte dole. Je pro Pavliny dceru, která v únoru čeká mininko. V tom balíčku jsou jedny plíny, hračka, krém na prdelku a podobné věci pro začátek. Ale měl bych vysvětlit o jakou Pavlu tady jde. Ta z Karlova mostu to není. Po téhle Pavle před rokem totiž "zdědila" tu celu bez záchodu a bez sprchy v tom ašrámu moje ex a od té doby si spolu občas napíšeme. Pavlu ta ziskuchtivá podvodnice, tzv. svatá matka ze dne na den z ašrá...

... dopadl mnohem lépe a asi jste mi i tiskli palečky víc, i když to dopoledne ještě tak nevypadalo. Rozběhlo se to až po obědě, že jsem ani neuhlídal stůl a jeden docela drahej kámen pak zmizel v něčí kapse... bez placení. Ale s tím už počítám, že se denně někdo něco ukradne. Dopoledne se zase u mne zastavila Mona a přinesla mi noviny, jakoby tušila, že se budu nudit. Tahle Kurdka, kvev a mlíko, ta nevydé špatně, co myslíte? Poslední dobou se mi líbí i baculky. Jitka je taky macatá. Tahla Číňanka, a to všichni Číňani, chtěla všechno lacinější, tak jsem jí řekl že za pusu, nebo že ji vezmu domů a uvaří mi "čínu". Nechtěla, že prý je vdaná a prý proč nemám ženu. No nemám, všechny jsou v Praze. Takhle jsem tady doopadl. Včera bylo taky plné město Angličanů, protože hrál Arsenal proti Dortmundu... 0:2, takže večer bylo město vylidněné. Domů jsem přijel jako každý den až kolem deváté a čekalo mne zase pár mailů... hlavně od Marcelky. Chudinka je smutná, že je sama domá, zatímco s...

... po víc jak měsíčním leháru v Praze byl trochu únavný. ráno vyjíždím po sedmé a domů se vracím v devět večer, a moc slavný taky nebyl... asi jste málo tiskli palečky. Ve skutečnosti je to tak, se se lidé první den u mně rozkoukávají a přijdou s něco inakoupit až v dalších dnech. Něco jsem vydělal, takže si nestěžuji. Kurdské cikánky se vždycky v Dortmundu ráno vyrojí, ale aspoň jsou hezky stylově oblečené proti těm českým. Dopoledne se za mnou přišla podívat moje česká kamarádka Mona, bavili jsme se asi hodinu a to jsem vždycky rád, protože mi pak čas rychleji ubíhá. Odpoledne se u mne zase zastavila i tahle "kamarádka", jak ji vidíte dole na fotce, a kdo chodí na můj blog, tak ji už taky zná. Kamarádka píši v uvozovkách, protože zas tak dobrej kamarád s ní nejsem, ale známe se už víc jak dvacet let a tykáme si. Znám její celou životní historii... Byla dlouhá léta drogově závislá, taky kradla ( u mne ne, mne má prý ráda), ale nakonec se z toho, i s mojí pomocí, dostala. Má...

Včera byl můj poslední volný den, tak jsem vytáhl moji německou kamarádku do gesnkirchenského městského parku. Bylo docela hezky, tak jsem si to nárámně i užili. Na okraji byla nějaká slavnost s občerstvením a malým programem, tak jsem se tam zastavili, napili se a šli dál. . Park byl docela opuštěný, jen párek milenců na lavičce, ale to nám vůbec nevadilo, byl skoro jen náš. Po té vichřici v květnu tam stále leželo plno stromů. . . Večer jsem dostal plno majlů, takřka od všech mých českých kamarádek, nebo přítelkyň, nazývejte si je jak chcete. Mám je všechny jmenovat? Tolik jich zase nebylo, bylo jich jen pět... od Jindřišky, Jitky, samozřejmě Marcelky, ale hlavně od Marušky jich došlo několik. Napsala mi že se už "našla", je jí po mně smutno, kdy prý přijedu a že až ty cikány, kteří ji vykradli dům, policie najde, jako že ne, uřízne jim hlavy a jistě sama pak skončí v lochu. Vybíli ji natolik tak dům, že neměla ani z čeho se tam najíst a kam si sednout. I tu postel jí odnes...

Jak už jsem tu psal, včera byl den muziky v Bochumi a tak jsem o to nechtěl přijít. Ráno jsem si nejdřív dal ledovou sprchu (teplá mi taky teče, ale denně se tady ráno sprchuji v ledové a nebudete mi věřit jak to člověka na celý den nabije), pak si zašel pro čerstvé pečivo, zapil čerstvým mlékem a sedl na kolo. Do centra to mám po cyklostezce přes 10 km, protože bydlím na kraji města. Taky bych mohl jet autem, ale proč, když mohu potrápit své tělo... když mi ho tady nepotrápí Marcelka. Ta mi ostatně denně mailem popřeje hezké ráno... není to krásné, když člověk ví, že ho někdo i na dálku miluje? Mimochodem, Maruška mi po celou dobu nenapsala jediné slovo, ale neřeším to. Mohl bych vám sem dát mnoho fotek z jiných konzertů, které byly večera v Bochumi, ale jistě se vám nejvíc budou líbit tyhle husičky, které tu při řízné hudbě pochodovaly po ulici. . . . . . . . . . - . V Bochumi jsem taky po víc jak měsíci potkal pár kamarádů a kamarádek, takže moc hezký den. . .

Už se mi dlouho nestalo abych tady na blogu vynechal jeden den, ale tentokrát to ani jinak ani nešlo, protože jsem časně ráno za dcerou odjel a přijel zpět až dlouho večer. Ale o moc jste nepřišli, protože převčírem jsem taky toho moc nenafotil. Pár fotek jsem sice udělal z té mé náhorní plošiny, ale tu jste už taky několikrát viděli. Fotky s dceru sice taky neuvidíte, protože mi to zakázala, ale z naší dlouhé procházky jsem jich pár udělal. Bydlí na kraji města Krefeldu, takže má les prakticky za domem, jako ho mám tady v Bochumi i já. . . Večer, kolem osmé, jsem ještě sám zajel co centra, abych se podíval jak to tam vypadá, ale už bylo docela šero, takže fotky nic moc. . Taky tam mají takový orloj se zvonkohrou. Zase jsem měl problém se vůbec dostat na blog, takže jsem musel článek překopírovat a dodatečně vložit. Už mne to tady na blogu.cz vážně rozčiluje. .

Na ty naše politiky mám vůbec štěstí (nebo smůlu), když chodím po Praze. Jednou je to kníže, jindy ta plechová huba, nemohu si vzpomenout na jeho jméno a skutečně jsem jednou málem autem porazil Husáka, když otvírali obchodní dům Máj, ten už není, ten čas tak utíká, když ho okukoval ze strany ve Spálence a ochranka tu ulici ponechala v provozu. Kdybych ho býval přejel, motal se mi opravdu pod koly, že jsem musel brzdit, skončil bych sice v lochu, ale třeba bych se zasloužil o to, že ten komunismus by padl dřív a já bych teď měl medaili za zásluhy. Takže abych přešel k věci, V neděli jsem procházel Betlémském náměstím, když mi náhle vyšel do cesty z tamní restaurace Klaus a já ho málem porazil. Měl mi dát přednost, ale nedal. Celé jeho rodina tam totiž hodovala venku a on asi v budově něco přiobjednával (nebo byl na záchodě), a jak víte, rád fotim všechno, takže tu máte s nimi celou serii. . . . . . Je to veřejné prostranství, tak snad za ty fotky nebudu mít žádný problém. A co je za hr...