Kreperat

Ženy, když padnou na ně chmury, obvykle si koupí něco na sebe, jako třeba Marcelka si včera koupila kabát... a já si koupil můj vysněnej foťák. Ten můj Panasonic TZ 10 sice pořád funguje, ale když mi v Praze na jaře upadl, praskl mi displej a tak musí jednou do opravy a bez foťáku nemohu ani jeden den žít. Mohl bych mít za tu cenu taky velkej, ale pro mne je nejlepší takovej do kapsy. TZ 61 stojí 369 eur, ale Mona mi poradila ať si v Saturnu (to je největší elekro obchod v Německu) usmlouvám cenu, že to taky tak dělá. Před lety to sice bylo v novinách, že i ve velkých obchodech si můžeš uhandlovat cenu, ale pak to nějak utichlo a lidé s tím přestali. Bylo mi to sice hloupé, ale zkusil jsem to. Řekl jsem šéfové, byla to žena, že taky prodávám a že lidé u mne taky chtějí cenu dolů. Trochu se kroutila a pak mi tu cenu sundala o 20 eur. Dobrý, ne? Lepší než nic. V Čechách, jak jsem se díval v internetu, stojí je ještě o něco víc, přes deset tisíc korun. Když od rána pršelo, tak jsem si zaš...

Včera se mi moc nového nepřihodilo, až na to že se u mne zastavila Mona a přinesla mi noviny, abych se nenudil (má taky na chlapy smůlu, ale tím nemyslím sebe), dvakrát odpoledne zapršelo a večer jsem pokecal přes intrernet s Marcelkou. Ale aspoň nedošlo k nějaké nepředvídatelné nehodě... takže docela dobrej den. Taky jsem toho moc nenafotil, ale zjistil jsem, že je plné město černošek a některé by docela stály za hřích. Ta fotka je mázlá, ale ona si ta holka tak rázně pochodovala. Aspoň vidíte, jak se ty černý holky tam oblíkají. . Tahle není černá, ale má šmrnc. Abyste si holky nestěžovaly, že fotím jen holky, tady máte modrookého chlapa. To bylo když jsem byl s kamarádkou v Gelsenkirchenu. Na té události tam předcvičoval. Ale tamní ženy, většinou muslimky, stejně nevyprovokoval k cvičení, ty tam jen na něj bez dechu koukaly. .

Včera jsem to počasí tady na blogu až moc přechválil, protože sice dopoledne to vypadalo hezky, ale po obědě začalo pršet a nakonec nepřestalo ani celou noc. Ráno se u mne kromě Mony zastavil i jiný Čech tady žijící. i když není tak docela pravý Čech. Ale česky umí pořád krásně, protože jako dítě chodil do českých škol. Taky se s ním už znám pár let. Je půvdem Řek a je to na něm i vidět (tady máš Janičko konečně i chlapa). Po druhé světové válce jeho otec, komunista, když tam byla občanská válka, emigroval s rodinou do Čech... a když přišli v šedesátém osmém Rusové, emigrovali do Německa. Někdy ty osudy dopadnou absurdně... to zapálení do komunismu jeho otce nakonec pustilo. Mimochodem, v Dortmundu už je hodně let taková móda něco na ulici měnit. Pár lidí tě obklopí a něco ti nabízí k výměně a ty jim něco dáš, pokud tedy chceš, co zrovna najdeš po kapsách. Nemá se je odmítnout. Mona s mima včera vyměnila za krém na ruce dva prezervativy a jeden mi hned dala. On se mi i docela hodí i k...

... a v Dortmundu prodávám, tak si pokaždé říkám, že bych měl lidem, kteří jdou kolem, ještě platit, jestli by to bylo možné. Chcete vědět proč? Mám celý den před sebou přehlídku různých lidí, je to jako nekonečný film, někdy i hezkých žen a nic mi to nestojí. A občas se u mne i zastaví, rádi si popovídají a pak si i něco koupí... ... jako třeba tyhle dvě hezké usměvavé holky. Každé dopoledne se u mne zastaví i Mona. Už jsem tu jednou napsal, že je to moje česká kamarádka a známe se aspoň partnáct let. Tentokrát mi přinesla reklamní balíček pro Pavlu, který vidíte dole. Je pro Pavliny dceru, která v únoru čeká mininko. V tom balíčku jsou jedny plíny, hračka, krém na prdelku a podobné věci pro začátek. Ale měl bych vysvětlit o jakou Pavlu tady jde. Ta z Karlova mostu to není. Po téhle Pavle před rokem totiž "zdědila" tu celu bez záchodu a bez sprchy v tom ašrámu moje ex a od té doby si spolu občas napíšeme. Pavlu ta ziskuchtivá podvodnice, tzv. svatá matka ze dne na den z ašrá...

... dopadl mnohem lépe a asi jste mi i tiskli palečky víc, i když to dopoledne ještě tak nevypadalo. Rozběhlo se to až po obědě, že jsem ani neuhlídal stůl a jeden docela drahej kámen pak zmizel v něčí kapse... bez placení. Ale s tím už počítám, že se denně někdo něco ukradne. Dopoledne se zase u mne zastavila Mona a přinesla mi noviny, jakoby tušila, že se budu nudit. Tahle Kurdka, kvev a mlíko, ta nevydé špatně, co myslíte? Poslední dobou se mi líbí i baculky. Jitka je taky macatá. Tahla Číňanka, a to všichni Číňani, chtěla všechno lacinější, tak jsem jí řekl že za pusu, nebo že ji vezmu domů a uvaří mi "čínu". Nechtěla, že prý je vdaná a prý proč nemám ženu. No nemám, všechny jsou v Praze. Takhle jsem tady doopadl. Včera bylo taky plné město Angličanů, protože hrál Arsenal proti Dortmundu... 0:2, takže večer bylo město vylidněné. Domů jsem přijel jako každý den až kolem deváté a čekalo mne zase pár mailů... hlavně od Marcelky. Chudinka je smutná, že je sama domá, zatímco s...

... po víc jak měsíčním leháru v Praze byl trochu únavný. ráno vyjíždím po sedmé a domů se vracím v devět večer, a moc slavný taky nebyl... asi jste málo tiskli palečky. Ve skutečnosti je to tak, se se lidé první den u mně rozkoukávají a přijdou s něco inakoupit až v dalších dnech. Něco jsem vydělal, takže si nestěžuji. Kurdské cikánky se vždycky v Dortmundu ráno vyrojí, ale aspoň jsou hezky stylově oblečené proti těm českým. Dopoledne se za mnou přišla podívat moje česká kamarádka Mona, bavili jsme se asi hodinu a to jsem vždycky rád, protože mi pak čas rychleji ubíhá. Odpoledne se u mne zase zastavila i tahle "kamarádka", jak ji vidíte dole na fotce, a kdo chodí na můj blog, tak ji už taky zná. Kamarádka píši v uvozovkách, protože zas tak dobrej kamarád s ní nejsem, ale známe se už víc jak dvacet let a tykáme si. Znám její celou životní historii... Byla dlouhá léta drogově závislá, taky kradla ( u mne ne, mne má prý ráda), ale nakonec se z toho, i s mojí pomocí, dostala. Má...

Včera byl můj poslední volný den, tak jsem vytáhl moji německou kamarádku do gesnkirchenského městského parku. Bylo docela hezky, tak jsem si to nárámně i užili. Na okraji byla nějaká slavnost s občerstvením a malým programem, tak jsem se tam zastavili, napili se a šli dál. . Park byl docela opuštěný, jen párek milenců na lavičce, ale to nám vůbec nevadilo, byl skoro jen náš. Po té vichřici v květnu tam stále leželo plno stromů. . . Večer jsem dostal plno majlů, takřka od všech mých českých kamarádek, nebo přítelkyň, nazývejte si je jak chcete. Mám je všechny jmenovat? Tolik jich zase nebylo, bylo jich jen pět... od Jindřišky, Jitky, samozřejmě Marcelky, ale hlavně od Marušky jich došlo několik. Napsala mi že se už "našla", je jí po mně smutno, kdy prý přijedu a že až ty cikány, kteří ji vykradli dům, policie najde, jako že ne, uřízne jim hlavy a jistě sama pak skončí v lochu. Vybíli ji natolik tak dům, že neměla ani z čeho se tam najíst a kam si sednout. I tu postel jí odnes...