Kreperat

I když s M. nemáme každou noc tu možnost si v náručí usínat, přesto spolu každodenně spolu usínáme a dáme si na dobrou noc polibek, i když jen ten vzdušný na dálku. Není to sice ono jako ten opravdový, ale lepší než nic. Zprostředkává nám to (a vám některým možná taky) nenahraditelný mobil, s který si leháme, každý do té své, postele. Už se nám to stalo tak trochu tradicí, že bez aspoň hodiny povídání přes mobil by ten prožitý den nebyl dokonalý... jako to bývá mezi manžely, mezi milujícími manžely, kteří mají potřebu si říct, co bylo přes den a se svými zážitky se s druhým podělit. Je toho pokaždé hodně co si máme říct. Třeba zrovna včera, ještě než mi M. zavolala, upekla pro maminku dvě vánočky a ráda se pochlubila, jak jí tentokrát krásně vykynuly. Taky si potřebovala potěžovat, když nemá pořádně komu a s dětmi takové věci raději neřeší. Však to sami znáte, nejsou všechny dny takové, že se jimi člověk zase tak moc těšil... a proto má toho druhého, který by vzal část té starosti na s...

Tak jak jste přežili Štědrý večer? Jako vždy jsem se přejedl bramborového salátu a to jsem si umínil, že budu střídmý. V poledne jsem se vydal do města něco vyfotit a jako každý rok rozdávali starostové rybí polévku. Pochopitelně jsem ji taky ochutal, ale musím říct, že od maminky byla lepší lepší a byla tak dobrá jen na zahřátí. A když už jsem byl ve městě, tak jsem ještě stačil kopit nové boty nike, v tom jsem konzervarivní, a kupodivu zrovna můj model byl za polovic... ze čtrnácti set na sedm stovek. No nekupte to. :D . Na Staromáku se potuloval takovej šílenec, který si hrál taky na kuchaře. Nejkrásnější z dárků od M., a asi se podivíte proč, byl pekáč, který vidíte na fotce. Ten, který jsem měl, byl už trochu otřískaný, takže dobře věděla čím mne potěší. Jednak často pečeme na něm společně a taky, kdo sem chodí ví, často na něm upeču koláč sám a přinesu ho M. k práci a ta si při naší procháce na něm pokaždé ráda pochutná. Když nás něco opravdu spojuje, je to právě ten pekáč. Jo, t...

Nešetřme polibky, pokud jimi neroznášíme nějaký vir (zejména dnes, kdy je plno chřipek) a jsou stovky příležitostí. Třeba takový polikek ráno (pokud si vyčistíme zuby) nás dokáže krásně naladit na celý den. Nejvíc příležitostí a času na líbání máme třeba v metru na pohyblivých schodech a je hlupák, kdo té chvilky nevyužije. Taky na procházkách při každém zastavení, nebo v parku... i na Karlově mostě je hřích se nepolíbit. Samozřejmě i při svatbě, ale tu přece nemáme každý den. Nikdy není poblibků dost a nakonec i ta pusa na dobrou noc... ta nás ukolébá ke spánku a k hezkým snům. I zvířátka se umí políbit a kdo nemá milého, může dát pusu svému psovi nebo kočičce. . . . . . Přeji vám krásné Vánoce plné polibků. .

Ne že bychom byli s M. nedočkaví, ale prostě jsme se rozhodli, že se vzájemně obdarujeme (nejen dárky, ale hlavně tím, že spolu prožijeme krásný den) o pár dní dřív. Ten středeční bude mít M. se svými dětmi. I přes to počasí, vál docela studený vítr, jsme se vydali naší obvyklou procházkou od Anděla ke Kampě a dál přes Staroměstské náměstí na Václavák, kde M. ještě stačila sběhat všechny obchody (a já byl trpělivý) a pak ke mně domů na večeři. Nebyl kapr ani bramborový salát (nebyl čas a měli jsme taky mnohem lepší náplň večera) a tak jsme si dali jídlo chudých jako za starých časů, nastavovanou kaši a i ta nám chutnala. Dárky byly samozřejmě taky i když bez stromečku, ale jistě mi dáte za pravdu, že nejlepší dárek je ten, když se lidé obdarují sami sebou a prožijí ten den v lásce a pohodě. Mimochodem dejte pozor. Nejhorší rozepře (a často i tragické) mezi partnery jsou právě na Vánoce. . . . . Platan z Kampy je starý 201 let. . . . Ty dvě kolečka salámu mi dala na talíř M., ale pak je...

. Tak dlouhou větu jste nejen ještě neviděli, ale ani nečetli, pokud budete mít tu trpělivost to dočíst do konce. Tento leták jsem našel v metru a napsal ho jistý straník z Romské demokratické strany. Neměl by si někdy zopakovat gramatiku, když pořád neví co je tečka? Já vím, jsem škodolibej, ale aspoň mu chci tady dopřát trochu slávy, protože tam dále píše Přečti a pošli dál. Zařadil jsem to do TT, protože je to taky taková nekonečná samomluva v tištěné podobě. Hezkou adventní neděli vám všem! .

Dana, ta hipsterka a taky kuřačka, to jsem vám minule zamlčel, kouří pořád a bez cigarety nevydrží ani půl hodiny, mne pozvala k sobě včera večer na kafe a tak jsem tedy jel. Nejdřív jsme si šli sednout do jedné Vršovické hospůdky a měli jsme si taky co říct, protože jsme se dlouho neviděli. Dana, katolička, na rozdíl ode mne, by měla ráda vztah napořád, aby ji někdo uvařil čas až zestárne, tak tedy hledá... a bohužel zatím marně. S jedním jela dokonce na hory, ale nakonec to skončilo ve ztraceně, druhý byl sice krásnej chlap, ale nakonec se přiznal, že je ženatý a ten poslední po třetí schůzce zase nejevil zájem. S tím nejhezčím si navíc moc dobře rozuměla (prý skoro jako se mnou) a dokonce byl prý ještě chytřejší než já.... a to se mne docela dotklo. "V čem byl chytřejší?", říkám jí. "Ve všem", ona na to. "Vždyť mne ani pořádně neznáš?" "Ale znám tě, to se pozná hned, například byl sečtělý." Tak tohle se mne pak tuplem dotklo. "A to já pod...

Nevím jak začít, ale zkrátka se stalo, že jsem se nedávo začal bavit s jednou ženou, jak víte zapovídám se s kde kým, a ta mne pozvala na kafe. Nebylo to ale k ní domů, nýbrž do práce, kde celou noc pracuje. Upřímně řečeno, trochu jsem otálel a hned vám povím proč. Připravit se pro docela cizí ženu o spánek, to je i na mne docela moc a zase takový anděl nejsem. Ale nakonec osud tomu chtěl, že jsem včera ráno před pátou probudil (nemohl znovu zaspat) a tak jsem se za ní rozjel. Její příběh by byl asi na celou knihu, ale řeknu vám to jen v kostce a samozřejmě aniž bych ji tu jmenoval. Je rozvedená a neměla to lehké v životě. Její muž byl alkoholik, bil ji, ukazovala mi i jizvy na krku, a ke všemu se jí narodili dva synové, jeden mentálně postižený, totální idiot, jak sama řekla, kterého měla v domácí péči do jeho patnácti let a pak ho musela dát do ústavu, protože na něj nestačila, a druhý, když dospěl, gay, toho času bez práce. Sama je vážně nemocná s částečným invadnim důchodem něco př...