Kreperat

Při mrazivé procházce Kampou, aby M.pusinka nezamrzla, vyprávěla mi jaké má starosti s kamarádkou se kterou se zná už od školních let. Jí taky muž postavil dům a taky jí nakonec odešel za jinou a proto jsme dospěli k názoru, že asi je lepší dům nestavět a zůstat ve skromném dvoupokovém bytě. Lidé opustí ty důverné zdi, které jsou svědky jejich lásky, někdy i početí a posléze i narození dítěte, desítek let vzájemného soužití se všemi radostmi a pády a najednou se ocitnou v chladném domě kde není nic a musí začít od nuly.... a postupně se mezi ně vkrade odcizení. Její muž se z domu po pár měsících odstěhoval do jejich starého bytu a ji tu nechal samotnou... a na ni tam začalo všechno padat. "Mně to tu s tebou nebaví," řekl jí, "prostě mne nudíš. Zaopatřil jsem tě, tak si nestěžuj. Co by zato jiná dala." Nicméně, i když svoji ženu opustil, neopustil ten jejich stále společný dům a dochází tam dál kdy se mu zlíbí, aby tu a tam něco opravil... a když tam je, zůstane na o...

Dostat se do literárního archivu byl vždy můj sen a ten se mi i dnes zrána splnil. Mohl jsem listovat rukopisy převážně dekadentních autorů (ti tam byli zastoupeni nejvíc) jako byl Hlaváček a samozřejmě Jiří Karásek ze Lvovic, jehož pár knih mám v knihovně a byla to pro mne přímo slast. V tom archivu jsem byl sám a v duchu si jen říkal, kde jsou ti zaměstnanci, že mne tam nechají bez dozoru a mohu si třeba něco přes noc vzít domů. Stejně tak překvapivé pro mne bylo to, že archivem proudila hluboká černá řeka. Ta mne nejdřív zlákala, abych si v ní smočil nohy a nakonec mne i svedla, že jsem si v ní dokonce zaplaval. Byl to tam pro mne přímo ráj. Plno zažloutlých novin, po regálech haldy svázaných Moderních revue (několik ročníků mám taky doma) a nesčetné dopisy autorů... všechno halaba a hromadách plné prachu. Jistě se už tušíte, že to byl jen sen, z kterého jsem se nakonec probudil. Ve skutečnosti jsem byl opravdu v takovém archivu před mnoha lety, ještě za totality, nacházejícím se ve...

I když s M. nemáme každou noc tu možnost si v náručí usínat, přesto spolu každodenně spolu usínáme a dáme si na dobrou noc polibek, i když jen ten vzdušný na dálku. Není to sice ono jako ten opravdový, ale lepší než nic. Zprostředkává nám to (a vám některým možná taky) nenahraditelný mobil, s který si leháme, každý do té své, postele. Už se nám to stalo tak trochu tradicí, že bez aspoň hodiny povídání přes mobil by ten prožitý den nebyl dokonalý... jako to bývá mezi manžely, mezi milujícími manžely, kteří mají potřebu si říct, co bylo přes den a se svými zážitky se s druhým podělit. Je toho pokaždé hodně co si máme říct. Třeba zrovna včera, ještě než mi M. zavolala, upekla pro maminku dvě vánočky a ráda se pochlubila, jak jí tentokrát krásně vykynuly. Taky si potřebovala potěžovat, když nemá pořádně komu a s dětmi takové věci raději neřeší. Však to sami znáte, nejsou všechny dny takové, že se jimi člověk zase tak moc těšil... a proto má toho druhého, který by vzal část té starosti na s...

Tak jak jste přežili Štědrý večer? Jako vždy jsem se přejedl bramborového salátu a to jsem si umínil, že budu střídmý. V poledne jsem se vydal do města něco vyfotit a jako každý rok rozdávali starostové rybí polévku. Pochopitelně jsem ji taky ochutal, ale musím říct, že od maminky byla lepší lepší a byla tak dobrá jen na zahřátí. A když už jsem byl ve městě, tak jsem ještě stačil kopit nové boty nike, v tom jsem konzervarivní, a kupodivu zrovna můj model byl za polovic... ze čtrnácti set na sedm stovek. No nekupte to. :D . Na Staromáku se potuloval takovej šílenec, který si hrál taky na kuchaře. Nejkrásnější z dárků od M., a asi se podivíte proč, byl pekáč, který vidíte na fotce. Ten, který jsem měl, byl už trochu otřískaný, takže dobře věděla čím mne potěší. Jednak často pečeme na něm společně a taky, kdo sem chodí ví, často na něm upeču koláč sám a přinesu ho M. k práci a ta si při naší procháce na něm pokaždé ráda pochutná. Když nás něco opravdu spojuje, je to právě ten pekáč. Jo, t...

Nešetřme polibky, pokud jimi neroznášíme nějaký vir (zejména dnes, kdy je plno chřipek) a jsou stovky příležitostí. Třeba takový polikek ráno (pokud si vyčistíme zuby) nás dokáže krásně naladit na celý den. Nejvíc příležitostí a času na líbání máme třeba v metru na pohyblivých schodech a je hlupák, kdo té chvilky nevyužije. Taky na procházkách při každém zastavení, nebo v parku... i na Karlově mostě je hřích se nepolíbit. Samozřejmě i při svatbě, ale tu přece nemáme každý den. Nikdy není poblibků dost a nakonec i ta pusa na dobrou noc... ta nás ukolébá ke spánku a k hezkým snům. I zvířátka se umí políbit a kdo nemá milého, může dát pusu svému psovi nebo kočičce. . . . . . Přeji vám krásné Vánoce plné polibků. .

Ne že bychom byli s M. nedočkaví, ale prostě jsme se rozhodli, že se vzájemně obdarujeme (nejen dárky, ale hlavně tím, že spolu prožijeme krásný den) o pár dní dřív. Ten středeční bude mít M. se svými dětmi. I přes to počasí, vál docela studený vítr, jsme se vydali naší obvyklou procházkou od Anděla ke Kampě a dál přes Staroměstské náměstí na Václavák, kde M. ještě stačila sběhat všechny obchody (a já byl trpělivý) a pak ke mně domů na večeři. Nebyl kapr ani bramborový salát (nebyl čas a měli jsme taky mnohem lepší náplň večera) a tak jsme si dali jídlo chudých jako za starých časů, nastavovanou kaši a i ta nám chutnala. Dárky byly samozřejmě taky i když bez stromečku, ale jistě mi dáte za pravdu, že nejlepší dárek je ten, když se lidé obdarují sami sebou a prožijí ten den v lásce a pohodě. Mimochodem dejte pozor. Nejhorší rozepře (a často i tragické) mezi partnery jsou právě na Vánoce. . . . . Platan z Kampy je starý 201 let. . . . Ty dvě kolečka salámu mi dala na talíř M., ale pak je...

. Tak dlouhou větu jste nejen ještě neviděli, ale ani nečetli, pokud budete mít tu trpělivost to dočíst do konce. Tento leták jsem našel v metru a napsal ho jistý straník z Romské demokratické strany. Neměl by si někdy zopakovat gramatiku, když pořád neví co je tečka? Já vím, jsem škodolibej, ale aspoň mu chci tady dopřát trochu slávy, protože tam dále píše Přečti a pošli dál. Zařadil jsem to do TT, protože je to taky taková nekonečná samomluva v tištěné podobě. Hezkou adventní neděli vám všem! .