Kreperat

Nechci tím článkem nikoho pohoršit, ale jisté věci se někdy prostě stávají. S Lenkou mne seznámila naše společná kamarádka a tak jsme se domluvili, že bychom si mohli vyjít na Hrad. Ostatně s Lenkami se nějak rozthl pytel, protože jich docela dost znám. S tou poslední jsem si taky před pár dny vyšel. Jak jste tu i viděli, krmili jsme labutě a pávy. S jinou Lenkou jsem se zase seznámil i před pár lety, když jsem zašal blogovat a společně jsme často fotili. Tahle Lenka je ale z Kladna, to není tak daleko od Prahy, a tedy jsme se sešli na Masarykově nádraží. . . . . Jen v rychlosti zase nastavovaná kaše, ale tentokrát s pohankou. Tu procházku jsme si náramně užili a pak jsem ji pozval ke mně na kafe a večeři. Jednak rád vařím, ale taky nerad jím po hospodách. Jsem vegetarián. To se i Lence líbilo jako asi každé ženě, která vidí muže v kuchyni. Povečeřili jsme a protože, jak víte, mám tu zraněnou páteř, lehl jsem si na chvíli na postel, abych zádům trochu ulehčil... a to jsem asi neměl děl...

... a taky krásně pózovala. Potkal jsem ji včera ve Vojanových sadech, oslovil, dal se s ní do řeči a nakonec si nechala říct. Z toho černobílého klášterního světa trochu vzrušení. . . . . I v jeptišce je ukrytá žena. Snad zase tak moc nezhřešila. .

... jen člověk trochu riskuje život, ale nechci to tu rozebírat. :D Včerejší den nezačal moc hezky, pršelo, ale nakonec bylo krásně. Ve Valdštejnské zahradě jsem fotil mladé kaštánky. Takže přežil jsem to a záda dnes ráno už ani nebolí. .

Pohodové dny s mojí M. jsou k nezaplacení a často si říkám, jestli mám zapotřebí nechat zlákat na procházky s jinými ženami. Jistě mi tady dá někdo i za pravdu. Dokonce jsem si o tom včera povídal s M., která mi je sice toleruje (snad i přeje), ale podivuje se jestli mne to ještě baví. A taky bych měla dělat i něco užitečnějšího. Jako dřív, počkám na M. před prací, jdeme se projít k přehradě a potom ke mně, kde spolu povečeříme. Předevčírem to byla nastavovaná kaše s kroupami. Včera dlouhá procházka k Vltavě. Ty fotky vám ukáži příště. Máme to jako v manželství a pomalu si na to zvykám. .

Záda nezáda, ale když mne holka pozve na rande, neumím říct ne. Přišla zásobená šesti rohlíky, že budeme krmit na náplavce labutě a nakonec jsme krmili ve Vojanových sadech i pávy. A navíc, asi mi to nebudete věřit, na záda jsem v její přítomnosti úplně zapomněl. Přestaly mi bolet. Stal se zázrak. Takovou léčbu bych každému mohl jen doporučit. . . . Ten můj černobílý svět plný bolesti najednou zazářil všemi barvami. Lenka má ledové ruce jako měla Klárka a to byl ten pravý balzám nejen na moji duši, ale i na páteř. .

Někdo se v úklidu bytu nebo domu opravdu vyžívá, jako třeba moje maminka. Každou sobotu převrátila náš byt vzhůru nohama, myla i okna a my všichni, rodinní příslušníci, pokud to jen šlo, zdrhali. Kdo zaváhal, ten měl prostě smůlu. Moje ex uklízela jen průběžně a moje práce byla obvykle jen luxovat.. a to mi vlastně zůstalo dodnes. Občas i utřít prach. Tentokrát, když se s tou mojí páteří zdržuji většinou doma, přítelkyním kromě M. dávám dovolenou, stejně by si se mnou moc neužily, pustil jsem se do velkého úklidu, tedy peru i závěsy, záclony a myji okna a docela mne to zatím i baví. Ta radost k tomu z vykonané práce. I když jen nevím jak dlouho mi ten zápal vydrží. Ukáži vám co krásného se dá vyrobit z kamenů. Červený jaspis a labradorit. .

Nejhorší jsou rána když vstanu z postele a musím rozhýbat tu naraženou páteř. Ale dnes jsem si umíníl, bolest nebolest, musím se pustit do úklidu. Je až neuvěřitelné, kolik prachu do bytu sedne, když člověk z něho na dva měsíce odjede. Ale to ani nemusí být ty dva dva měsíce. Jistě víte sami. V jednom koutu bytu začnete utírat prach a než dojdete k druhému, můžete začít znovu. A nejde jen o prach. Jen kuchyň, abych ji dal zase do pucu, mi trvala celé dopoledne a to jsem to docela odbyl. V obývacím pokoji i kuchyni mám všechno černo-bílé a právě na černém je všude vidět ten prach. Tak to bylo jen na úvod, jak to má žena v domácnosti. Uklízí po celý den a nakonec to ani není vidět. Její práce je přesto pak jejím mužem zneuznaná. A proč to tady říkám? Moje M. musí dojíždět denně do Prahy do práce, vstává už v půl páté a domů pak dorazí skoro až večer. Jak už jsem tu psal, s jejím mužem nežije, ale ten přesto aspoň ob den si ji tam přijde zkontrolovat. Ta mu ještě, hloupá, dá večeři a on p...