Kreperat

V Praze ve Vltavě jsem se neodvážil si zaplavat, i když takových pár lidí jsem viděl a byli hned středem pozornosti turistů, ale moje kamarádka mne pozvala abych s ní zajel do Kralup nad Vltavou, kde se sama často v podvečer bez plavek koupe. Nebylo to snad lákavé? Jeli jsme tam podél Vltavy vlakem, to jsem si taky docela užíval, protože jinak jezdím autem a taky bylo i na co koukat... krásná krajina. Šli jsme pak kus cesty směrem na Nelahozeves a byla tam taková malá přirozená plovárna.... ... kde seděli i rybáři, ale ti nám při svlékání nevadili... ti jen koukali na své pruty. . Voda byla studenější než v hostivařské přehradě, ale zdála se čistší. Pak když se setmělo, dali jsme si pár piv v jedné pobřežní hospůdce. Helenka má ráda černé a já si dal Svijany. Byl jsem rád, že mne tam vzala, protože doma měla krásný chládek a konečně jsem se i dobře vyspal. .

. Aspoň takové mráčky by nebyly na škodu. Děti naopak zvládají vedro dobře, ty jen tak nic neumoří. M. se už cítí líp a tak jsme si dopřáli noční procházku. U Vltavy je i v takových vedrech příjemně. .

... a to by se mnohým ženám líbilo, když mají neblahé zkušenosti s nevěrnými manžely. Jenže problém je ten, když je málo samečků, že ženy které marně hledají aspoň chlapa pro potešení, příjdou zkrátka. . Tetřívka vám neukáži, má krásnou červenou hlavičku, ale aspoň tyhle milence z pražské ZOO, kde jsem byl na jaře. .

Včera jsem si šel si šel opět jako skoro každý den zaplavat do Hostivaře a ta žena o které jsem se minule zmínil (její pes se mi tehdy vyválel na bílých kalhotách) tam byla znovu. Mezi tím od ostatních lidí, kteří tam pravidelně chodí, jsem se dozvěděl, aniž jsem se ptal, že nejsem první se kterou měla spor a dokonce jedna žena na ni musela zavolat policii. Ten její pes napadal její děti, protože nebyla schopna si ho uhlídat. Tentokrát to bylo sice jinak, docela neškodné, ale o to víc vtipnější. Jeden pár, který tam nedaleko ležel, si šel zaplavat a ten pes mezitím vyštrachal z jejich tašky svačinu a ukousl si z ní. Já si pak šel taky zaplavat a když jsem se vrátil, ta holka tu svačinu právě dojídala. Jdu k ní a říkám jí: "Jak vám chutná, nevadí, že si z ní ukousl pes, zatímco jste byla ve vodě?" "Kterej, ten velkej?" "Jo, ten." "To je fakt hnusný...." Já vím, asi jsem jí to raději neměl říkat. Ale určitě to byly pro ni taky velké emoce... ta pře...

Pro dnešek začnu bez fotky, ale žádný strach, fotky budou. Nevím jestli je to tím vedrem, zítra má přijít navíc vlna horka ze Sahary, ale jak jsem vycházel z Tesca, jeden chlapeček, asi tak kolem třech, nebo čtyřech let, se zmrzlinou v ruce, si stěžoval tátovi, že mu teče po prstech. A co táta udělal? Otočil se a vyrazil mu tu zmrzlinu pořádnou ranou z ruky. Výchova synů jak má být, takhle se zocelí a otrká už v dětství. Jindy chodím plavat denně, ale dnes jsem musel vyřídit něco na úřadech, takže jsem si to odřekl a zajel se znovu podívat (minule byla zavřená) na Bertramku. Víc fotek bude jindy. Potom jsem se zastavil u Dagmar... a zastihl jsem ji v nejlepším. Zkrátka a dobře, chystala se na zítra na dovolenou do Bulharska, a tak jako každá žena měla velký problém co si vzít sebou, když může vzít do letadla jen pár kilo šatstva. To byly taky emoce, ale její. V tramvaji pak jela tahle sličná farářka ve slušivých bílých šatech. Jeptiškou nejspíš nebyla, ale měla na prsou velký kříž. Ješ...

Nejdřív fotka k TT. Fešák emu mi krásně postál. . . . Jel jsem si zaplavat a ve chvíli když jsem byl ve vodě, jeden pes se mi vyválel v bílých kalhotách a byly zelené i od trávy. Ta jeho panička mi místo aby se omluvila, mi řekla, že byly už předtím špinavé. Pak ještě dodala, že s těmi nohama, jaké mám já, mohu jet domů bez kalhot. (Byla to lichotka?) Nejraději bych ji nakopal do prdele. To byly taky emoce. Na štěstí za zelená šla doma vyprat. Lepší emoce jsem pak měl odpoledne. Čokoláda od Jitky. A k večeru ve Vojanových sadech tato paví "maminka". Zastavil jsem se u ní. Měla sebou i flaštičku červeného vína. Ti maličké, po dvou dnech, co jsem je viděl, už tak běhají, že je těžké je dobře vyfotit. .

. . . . . . .