Kreperat

Ne tedy všichni muslimové, ale například v Německu, jak jsem vypozoroval, zejména rodiny s malými dětmi slaví s námi křesťany Vánoce, aby jim to nebylo líto. Ve Španělsku se například děti víc těší až na Tři krále. A myslím, že i v Rusku. A právě jedna jediná věc ty děti, kdo taky jiný dnes věří na Ježíška, spojuje - dárky. Co taky jiného by človělk na konzumní společnosti chtěl? No ne? Původní smysl Vánoc, narození Ježíše Krista, v naší dnešní společnosti, co si máme povídat, docela vymizel. I na tu půlnoční mši si jdeme jen ze zvyklosti a to jen proto, abychom procházkou vytrávili, když se tím bramborovým salátem, kaprem, řízkem, pečivem, chlastem a dalšími věcmi, byla by to dlouhá věta, nacpem. Občas si tady někdo postěžuje, že my Češi jsme největší ateistický národ na světě, ale není to pravda. To celý svět se klaní zlatému (není to prásátko jak si někteří myslí) teleti, jako kdysi Aron se Židy. A potom za trest od Boha, jak víme, bloudili po poušti. A nebloudíme dnes i my? Co mysl...

Nevím jak vy, ale pro mne, pokud mne přemůže vir a musím ulehnout, nebo alespoň zůstat doma a nemohu ani nos vystrčit ven, je to hotová tragedie. Jsem tu jako ve vězení a jediné s kým promluvím, je sám se sebou. To je Nachteil, nevýhoda, pro člověka, který nežije v rodině. To si pak připadám jako opuštěnej pes, i když si na mne občas někdo mailem nebo tady na blogu vzpomene. Ale živé slovo to nenahradí. Kdo by se nakonec dobrovolně uvolil, přijít ke mne na návštěvu, když jsem tím virem nebezpečnej. Jedinej problém tedy je, že nemohu do mrazu ven. A to mne deptá. To je i důvod, proč tu na mém blogu vidíte hlavně ty negativní emo výlevy. Snad příští týden už vyrazím ven, všechno bude zase jiné, pozitivně zabarvené. A potěším se procházkou s někým z vás, ještě uvidím s kým. Nehlaste se všichni. Ale jo, hlaste se. Možná někdo z vás nemítne, vždyť máš přítelkyni. Ale ta je hodně zaměstnaná, hlavně teď před Vánoci a nemá moc možností mi ani tolik času věnovat. Život je zkrátka někdy krutej, ...

Proč sem dávám tu fotku? Amelie si dnes na blogu stěžovala, že její syn občas vystrčí jazyk. Já myslím, že to dělají všichni děti a dokonce i dospělí. Takže se tím netrap. .

. . . .

Nebudu hodnej, seru na to, jsem prostě nepoučitelnej. Co teď bojuji proti horečkám a kašli, napadají mi jen negativní myšlenky o kterých jsem si myslel, že se mi už dávno vypařily z hlavy. Za dobroutu na žebrotu, jak se říká. Není dobré dělat dobré skutky, protože se to ve velké většině obrátí proti mně. Ono toho bylo sice víc, ale napadají mi jen ty tragičtější. Když jsem byl jako voják u ptp, to asi neznáte, pomocný technicky prapor (tam byli za komunismu odveleni politicky nespolehliví lidé, kteří většinou pracovali na stavbách), později se tomu říkalo technická pomoc, kde s námi často pracovali i muklové. Já jednomu daroval pár korun, aby si polepšil a jeho nic jiného nepadlo, zdrhnout. Když ho chytili, udal mně že jsem mu na ten útěk půjčil a dostal jsem se až k vojenskému prokurátorovi. Například druhý případ byl, když jsme se chystali útéci za Západ. Dali jsme nejdůvěrnějším přátelům klíče od bytu, ať si tam vezmou co se jim hodí a jen jsme od nich na oplátku chtěli, až se někdy...

První co mne napadlo, mohli to být krtečkové, protože milují temnoty a vylézají ze svých nor až za tmy. Ale stejně to mohou být i bezdomovci. Nemají střechu nad hlavou a proto buď bloumají po ulici, jezdí v metru, taky norách, z konečné na konečnou a pak si ustelou pod mostem Legií, nebo v Kunratickém lese ve svém doupěti. Jsou pochopitelně i jiní noční tvorové. Ti zase v nočních hodinách vylézají z kanálů, uhádli jste to, jsou to krysy a hledají pod odpadkovými koši potravu, která tam zbyla právě po těch těch bezdomovcích. Holt Praha, velkoměsto. Ovšem někdy jsem i já noční tvor. I když jen pro zábavu. Přiznávám se, že jsem taky párkrát jezdil skoro celou noc noční Prahou a to jen proto, abych ty noční tvory vyfotil. Jindy jsem zase křížem krážem prochodil ty temné žižkovské ulice jen pro ten adrenolinovej strach z přepadení. Nebo jsem až k ránu, ještě za šera, vracel ze záletů. Nebo po probděné noci vyprovázel holku... která přespala u své "kamarádky". Znáte to holky samy j...

Jak někteří víte, snažím se jíst zdravě, jen ovoce, zeleninové polívčičky a ostatní jídla, která nejen že nezatěžují můj organismus nějakými jedy, jako například maso, ale jsou i výživné. A přesto jsem chytil ten vir. Pevně věřím, že jsem si to způsobil sám, svojí špatnou náladou, které jsem nedokázal vzdorovat a negativními myšlenkami. Pár věcí mi bylo líto, pár věcí jsem udělal blbě, pár věcí jsem nedomyslel a hlavně nedovedl jsem se na ně dívat s nadhledem. A teď za to pykám, smrkám, schrlám, málem blouzním v horečkách a mám pocit, že to nemá konce. Takže jdu na to pozitivně, třeba pár fotek z léta. . . . . . A kdo jiný než ženy. Ty mne vždy pozitivně naladí. .