Kreperat

Židovská otázka, téma, které ani nejde v jediném článku, že všech úhlů, obšírně popsat. K mé úvaze mne dnes vyprovokoval pan Hoschl, žid, psychiatr, který každý týden na Reflexu odpovídá na dotazy čtenářů. Velice se ho dotklo, když mu jeden z nich napsal, že se mu zdá, že židů je nějak moc, že jsou všude vidět a jen stále dokola omílají holokaust, aby je každý litoval a miloval. Popravdě, bylo to od toho čtenáře dost tvrdé nařčení, ale o nic lepší ani nedostal od pana Hoschla odpověď: "Váš dotaz je slátanina, již bych, věřte mi, sám nedokázal vymyslet ani v deliriu". Tady se pan psychiatr ukázal opravdu jako žid, na útok ještě tvrdší odpověď, jak to známe i z izraelské politiky vůči Palestině. A dále ještě píše: … Židů je v Česku jen 8 až 9 tisíc a když uvážíme, že je v nich v silném nadprůměrném množství rekrutují umělci, vědci, hudebníci , literáti myslitelé, nositelé Nobelovy ceny, dalo by se říci, že se nám židů zoufale nedostává. Zato různých xenofobních vyptlanců, co ne...

Psů je tady snad víc než lidí a někteří si pořídí i celou smečku, jak často vídám, když je jdou vyvenčit. . . . . . . . Bohužel má to jeden velký zápor. Všude v lese nebo na lukách plno jejich hoven a člověk neví kam šlápnout. .

Občas se stává, že se vítr natolik ztiší, že se i moře zklidní a stane jediným zářícím zrcadlem, nezvlněnou plochou... a mám pak pocit, že bych po něm mohl, jako kdysi Kristus, přejít suchou nohou. V takových chvílích všechno utichne, dokonce i ptáci, a je to jako na samém počátku světa. Zastaví se i sama mysl a člověk je rázem v jednotě. Sestřenice z matčiny strany, jen o tři roky starší, ho podrobně a s vážnou tváří teoreticky zasvěcovala do sexuálních tajemství, které sice sama na vlastní kůži nepoznala, nicméně vypozorovala, že má v těchto otázkách velké slabiny. By la to veselá, bezprostřední holka, kterou měl rád a na které visel. Občas u něho i přenocovala. Pokaždé klopil oči, když si v jeho přítomnosti, "byl přece její malej brácha", svlékala svetr a podprsenku a při tom mu něco zapáleně vykládala. Bylo jí osmnáct a pár dní, když na Slovensku, po automobilové nehodě, zemřela. Naposledy ji ještě viděl okénkem v kovové rakvi a připadlo mu, že se i v té smrti na něj usmí...

Houby nerostou, ale dnes zapršelo, tak snad své hlavičky už vystrčí... a zítra se na ně vydám s nožem. .

S bratrem, který byl starší o plných devět let, jsem odmala hrál šachy, ale musím přiznat, že s velkou nechutí. Jestli si bratr léčil komplexy s malým klukem, jakým jsem byl, nevím, ale co vím jistě, nikdy mne nenechal vyhrát. Tenkrát to byl pro mne boj o život a o smrt a pokaždé s tragickou porážkou a pláčem. Nabyl jsem už tenkrát dojmu, že se mi za něco mstí, nevěděl jsem sice za co, ale bylo to tak, protože mě pod nejrůznějšími sliby a výhrůžkami, do každé další hry, ať je mu teď země lehká, tvrdě a bez milosti nutil. Možná, že na vině byly právě tyto nesmlouvavé hry, že jsem už šachy nikdy v životě nehrál a s bratrem jsem si dobře nerozuměl. Teprve když umřel, zjistil jsem, jak mne musel zarytě nenávidět. Ve své závěti, která se našla a kterou matka hned zničila, striktně zakazoval, abych cokoli z jeho bytu zdědil. Po letech se přiznala, že nechtěla, abych si na něj uchoval špatné vzpomínky, "byli jste přece bratři." řekla. Jednala jako vždy, jak cítila a tak to bylo z je...

Muž s podstatně mladší partnerkou má výrazně větší šanci na delší život než se starší ženou. Asi nepřekvapí, že stejné pravidlo obráceně neplatí. Naopak, žena která žije s partnerem mladším, má o dvacet procent vyšší riziko předčasného úmrtí než žena, jejíž partner je starší. Pokud je partner mladší o ještě víc než o deset let, hrozí ženě předčasná smrt až o třicet procent častěji. Není to z mé hlavy, jak byste se mohla některá domýšlet, ale na to přišli vědci německého institutu Maxe Plancka. A já se podle toho taky řídím, aniž bych ten výzkum znal a možná i proto se na mne třeba Mara tak krásně usmívá. Chce se taky dožít vyššího věku. :D .

Byl jsem sice včera plavat, mohly by tu být fotky hezkých holek, ale jak už napsal, je tam zakázané fotit. Je mázlá, jak byla v pohybu, ale škoda ji vyhodit. . Včera jsem plaval od jednácti do sedmi (s malými slunnými přestávkami) a dneska je mi jakoby mne přejel parní válec. :D .