Kreperat

... kdy za noci, před šestačtyřiceti lety, se k nám zatoulaly rudé hvězdy i se srpem a kladivem. Kolem desáté, to jsem byl už vzhůru, ale pořád jsem se válel v posteli a četl si v Alence, přišla mi tahle sms od Jitky. Zdálo se, že asi po mně touží, takže jsem se dal dohromady a vypravil se za ní. Na Náměstí Republiky už k tomu výročí vyhrávali... ... a ten co hrál před pár dny na Václaváku jako kůň, změnil se v prasátko. Na konci Celetné, jsme obdivovali žlutého hada... a na Staroměstském náměstí zpěvák a všeobecná pohoda. Zatímco děvčátkou s tátou obdivovalo orloj... ... na Mariánském náměstí si dořával číšník cigaretu-pause. Na Karlově mostě pak Japonky... ... a pod ním krásná nevěsta s rudou růží v bílém. Nesměly chybět Vojanovy sada, kde jsme si sedli na lavičku a zatímco se Jítka těšila mladou maminkou s dítětem... ... snažil se mne zhybnotizovat tenhle páv. Někdo tam napsal na zeď báseň o Praze. Pak jsem na Malostranské sedli na metro a jeli si poslechnout Plastiky, kteří odpoled...

... ale to se stává i v nejlepších rodinách. Maruška mne probudila, když vstávala o půl páté do práce a já pak už nemohl usnout. Otevřel jsem tedy Alenku v říši divů, ale ta mne taky neuspala a tak jsem si v ní četl dál až do devíti hodin. To už se mi zavíraly oči, tak jsem i tu Alenku zavřel a v minutě usnul. Bohužel dlouho jsem nespal, protože mne probudil telefon. Nějaká dívka, je pravda, že měla krásný zvonivý hlas, chtěla vědět jestli se holím strojkem, nebo žiletkami. Co všechno lidé o mně nechtějí vědět. Vstal jsem, osprchoval se, oholil a jel tedy za Jitkou, která má krámek s keramikou. Chtěl jsem ji prostě vidět i když jsme se měli sejít i odpoledne, až ten svůj krámek zavře. Neprodává tam svoje věci, ale výtvory tělesně a duševně postižených. . Některé působí i docela depresivně a není divu. Od Jitky jsem to pak vzal tramvají na Václavák a pak přes Staromák na Karlův most, kde jsem zase natrefil na Paulu. Tentokrát si sundala brýle a trochu si povídali. Ve Vojanových sadech j...

Stačí po Praze. Já mám tady vlastně každý den krásný, ale ten včerejší byl asi nejkrásnější a řeknu vám proč. Dostal jsem konečně českou občanku. Abych to vysvětlil, loni, když je vyměňovali za nové, jsem to zmeškal a propadla mi. Letos v březnu jsem si žádal o novou a nechtěli mi ji dát jen proto, že jsem neměl žádný platný doklad s fotkou že jsem Čech. Tu propadlou občanku neakceptovali, protože to byl podle nich neplatný doklad. Nejsou na těch úřadech magoři? A dnes ráno jsem tam po těch 4 měsících narazil na blondýnku, která byla rozumnější než všechny předchozí černovlásky a tu občanku mi udělala. Dostanu ji za 3 týdny. Stálo mi to sice pokutu 500 korun, ale za to občanství to stojí, tak jsem ji vyndal bez mrknutí oka. Jsem rád, mohu jít konečně k vobám a tomu všemu běhání po úřadech je konec. A pak jsem odjel do města, kde jsem měl schůzku s Marcelkou. A bylo i krásné počasí. Marcelka bohužel měla ještě práci, tak jsem se nejdřív prošel po Malé Straně. Pak jako vždy po Karlově mo...

Po lese se teď toulám skoro každý den. Je to dobrá relaxace hned poránu. A ani těch hub nemusím mít tolik, mám jich hodně usušených ještě z Německa, kdy je nikdo nesbírá a rostly už koncem července a navíc začínám být jich přejedený. Tyhle jsem v lese nechal, ty se mi jen líbily. Ale toho hořčáka jsem si uřízl, protože Erička z blogu napsala, že se z ně dá vyrobit něco jako tonik. Chtěl jsem to ozkoušet, pít se to dá a chutná to po houbách. Ještě nevím jaké následky budu mít. Pár jerdlých hub jsem taky našel, přestože po neděli byl krčský les docela hodně Pražáky prochozený. Z jednoho kopce je zajímavý výhled na jedno nové sídliště. . Vypadá jako dětská stavebnice z lega. . V lese byl na jedné mýtině je i krásný mech, jen se do něho lehnout. Ve tři přijela Maruška a udělala borůvkové knedlíky z tvarohového těsta. Dokonce jsem je zapomněl vyfotit, jak jsem se do nich hned pustil. Dnes má odpoledne volno, tak přemýšlím, že bychom se spolu do toho mechu mohli položit. To není špatný nápad...

Včera jsem měl opravdu den klidu, vždyť jsem taky správný křesťan. Trochu jsem déle vyspával, mělo to na svědomí i to sobotní víno s Miluškou a jak jsem tak ležel v posteli, uvažoval o lidech, kteří se dokáží sexem s jinou orientací natolik pobláznit, že se chovají jako zastydlí puberťáci. Třeba tenhle muž z toho průvodu Pride. že se vůbec před lidmi nestydí takto vyvádět. A nebyl sám. . . To dítě z něho ještě dostane psotník nebo divoké sny. V ruce má prezervativ. . . Vždyť taky křesťané tam hlásali, že skončí jako ďábel v pekle. Nebo tahle holka, musela ukázat každému svoji prdel. K obědu jsem si dal smaženou brokolici, pak mi volala Marcelka a hodinu jsme si povídali, má starosti s mužem a odpoledne jel vyzvednout Marušku z práce. Ta chodinka pracuje často i v neděli a musela vstávat už v pět hodin ráno, zatímco já jsem v tuhle dobu teprve lezl do postele. Usínala už v metru, takže i večer byl den klidu. Přeji vám hezký den. .