Kreperat

... po víc jak měsíčním leháru v Praze byl trochu únavný. ráno vyjíždím po sedmé a domů se vracím v devět večer, a moc slavný taky nebyl... asi jste málo tiskli palečky. Ve skutečnosti je to tak, se se lidé první den u mně rozkoukávají a přijdou s něco inakoupit až v dalších dnech. Něco jsem vydělal, takže si nestěžuji. Kurdské cikánky se vždycky v Dortmundu ráno vyrojí, ale aspoň jsou hezky stylově oblečené proti těm českým. Dopoledne se za mnou přišla podívat moje česká kamarádka Mona, bavili jsme se asi hodinu a to jsem vždycky rád, protože mi pak čas rychleji ubíhá. Odpoledne se u mne zase zastavila i tahle "kamarádka", jak ji vidíte dole na fotce, a kdo chodí na můj blog, tak ji už taky zná. Kamarádka píši v uvozovkách, protože zas tak dobrej kamarád s ní nejsem, ale známe se už víc jak dvacet let a tykáme si. Znám její celou životní historii... Byla dlouhá léta drogově závislá, taky kradla ( u mne ne, mne má prý ráda), ale nakonec se z toho, i s mojí pomocí, dostala. Má...

Včera byl můj poslední volný den, tak jsem vytáhl moji německou kamarádku do gesnkirchenského městského parku. Bylo docela hezky, tak jsem si to nárámně i užili. Na okraji byla nějaká slavnost s občerstvením a malým programem, tak jsem se tam zastavili, napili se a šli dál. . Park byl docela opuštěný, jen párek milenců na lavičce, ale to nám vůbec nevadilo, byl skoro jen náš. Po té vichřici v květnu tam stále leželo plno stromů. . . Večer jsem dostal plno majlů, takřka od všech mých českých kamarádek, nebo přítelkyň, nazývejte si je jak chcete. Mám je všechny jmenovat? Tolik jich zase nebylo, bylo jich jen pět... od Jindřišky, Jitky, samozřejmě Marcelky, ale hlavně od Marušky jich došlo několik. Napsala mi že se už "našla", je jí po mně smutno, kdy prý přijedu a že až ty cikány, kteří ji vykradli dům, policie najde, jako že ne, uřízne jim hlavy a jistě sama pak skončí v lochu. Vybíli ji natolik tak dům, že neměla ani z čeho se tam najíst a kam si sednout. I tu postel jí odnes...

Jak už jsem tu psal, včera byl den muziky v Bochumi a tak jsem o to nechtěl přijít. Ráno jsem si nejdřív dal ledovou sprchu (teplá mi taky teče, ale denně se tady ráno sprchuji v ledové a nebudete mi věřit jak to člověka na celý den nabije), pak si zašel pro čerstvé pečivo, zapil čerstvým mlékem a sedl na kolo. Do centra to mám po cyklostezce přes 10 km, protože bydlím na kraji města. Taky bych mohl jet autem, ale proč, když mohu potrápit své tělo... když mi ho tady nepotrápí Marcelka. Ta mi ostatně denně mailem popřeje hezké ráno... není to krásné, když člověk ví, že ho někdo i na dálku miluje? Mimochodem, Maruška mi po celou dobu nenapsala jediné slovo, ale neřeším to. Mohl bych vám sem dát mnoho fotek z jiných konzertů, které byly večera v Bochumi, ale jistě se vám nejvíc budou líbit tyhle husičky, které tu při řízné hudbě pochodovaly po ulici. . . . . . . . . . - . V Bochumi jsem taky po víc jak měsíci potkal pár kamarádů a kamarádek, takže moc hezký den. . .

Už se mi dlouho nestalo abych tady na blogu vynechal jeden den, ale tentokrát to ani jinak ani nešlo, protože jsem časně ráno za dcerou odjel a přijel zpět až dlouho večer. Ale o moc jste nepřišli, protože převčírem jsem taky toho moc nenafotil. Pár fotek jsem sice udělal z té mé náhorní plošiny, ale tu jste už taky několikrát viděli. Fotky s dceru sice taky neuvidíte, protože mi to zakázala, ale z naší dlouhé procházky jsem jich pár udělal. Bydlí na kraji města Krefeldu, takže má les prakticky za domem, jako ho mám tady v Bochumi i já. . . Večer, kolem osmé, jsem ještě sám zajel co centra, abych se podíval jak to tam vypadá, ale už bylo docela šero, takže fotky nic moc. . Taky tam mají takový orloj se zvonkohrou. Zase jsem měl problém se vůbec dostat na blog, takže jsem musel článek překopírovat a dodatečně vložit. Už mne to tady na blogu.cz vážně rozčiluje. .

Na ty naše politiky mám vůbec štěstí (nebo smůlu), když chodím po Praze. Jednou je to kníže, jindy ta plechová huba, nemohu si vzpomenout na jeho jméno a skutečně jsem jednou málem autem porazil Husáka, když otvírali obchodní dům Máj, ten už není, ten čas tak utíká, když ho okukoval ze strany ve Spálence a ochranka tu ulici ponechala v provozu. Kdybych ho býval přejel, motal se mi opravdu pod koly, že jsem musel brzdit, skončil bych sice v lochu, ale třeba bych se zasloužil o to, že ten komunismus by padl dřív a já bych teď měl medaili za zásluhy. Takže abych přešel k věci, V neděli jsem procházel Betlémském náměstím, když mi náhle vyšel do cesty z tamní restaurace Klaus a já ho málem porazil. Měl mi dát přednost, ale nedal. Celé jeho rodina tam totiž hodovala venku a on asi v budově něco přiobjednával (nebo byl na záchodě), a jak víte, rád fotim všechno, takže tu máte s nimi celou serii. . . . . . Je to veřejné prostranství, tak snad za ty fotky nebudu mít žádný problém. A co je za hr...

Když tady v Německu nemám jinou sportovní aktivitu, tak se musím spokojit s jinou. Ale abych nepředbíhal, ráno jsem se vzbudil a uvařil si kafe a zapnul počítač. Byl tam mail od Marcelky, Jitky a Irenky... a to hned hezky začíná den,. když človělk ví, že na něj někdo myslí. Samozřejmě jsem všem odpověděl. O Irence jsem si myslel, že na mne docela zapomněla. Ale jak jsem si to jen mohl myslet... na mne žádná nezapomene. Ani moje ex, i když na mne asi vzpomíná docela jinak. Pak jsem zavolal mému kamarádovi Christiánovi, kdy si mám k němu přijet pro kameny a šel si koupit čerstvé pečivo a mléko. Za Christiánem jsem pak šel v jedenáct... mám k němu pár kroků. Strašnej bodel a maga kamenů. Říkám mu, to by mne z toho bolela hlava a on, taky že mne bolí. Jelikož jeho sklad je hned u "mého" lesa, říkal jsem si, že to tam hned zkontroluji. Na kraji lesa často vidím tuhle paní, která radí lidem, ti za ní tam chodí, jak cvičit psy... tak jsem si s ní popovídal. V lese se toho nezměnilo,...

Moc toho asi z Německa nenapíšu a fotky budou taky poskrovnu, protože tu mám pomalý internet a navíc zase blbne blog.cz a odmítá mi zveřejnit článek. Při cestě jsem se zastavil v lese a bude ve strouhance. Doufám že není jedovatá. Když tak řekněte. . . Přeji vám hezký den a včas mi napište.. zachráníte mi tak život. .