Kreperat

M.odjela navštívit rodiče a tak jsem si řekl, že bych se mohlo podívat na ty Havlovy terasy a možná to pochmurné počasí fotkám zprostředkuje trochu té správné atmosféry. Ale spletl jsem se, fotky nic moc a někdy jindy tam zajedu za sluníčka. Nakonec jsem při focení taky nebyl sám, potkal jsem jednoho Holanďana a tak jsem vám ho s jeho svolením i vyfotil. Nemusím mít na blogu jen samé ženy, co říkáte? Samotná stavba je nepřístupná, soukromý pozemek, a tak ńám ten hlídač aspoň dovolil fotit všechno kolem z povzdálí. . . . . . . . . . - . . . Tady bylo koupaliště. . - . . . Zablátil jsem si boty a kabát, ale každopádně to byla krásná procházky. Takové ruiny miluji. .

Danu jsem poznal v mých šestnácti někdy v červenci na začátku prázdnin a byli jsme spolu skoro denně. Byla to moc krásná holka a když tu teď říkám, že byla krásná, tak nepřeháním. Byla krásnější než všechny holky, které jsem s kamarády znal (a ti mi ji i záviděli a nemohli pochopit, proč se zrovna do mne zahleděla). Ani nevím, jak bych měl tu její krásu popsat. Možná proto, že byla černovlasá, docela bych ji přirovnal k černé sametové klisně, která se leskne na slunci. S tím byla i spojená její pronikavá vůně, která z ní přímo sálala. Zpočátku mne to její nahořklé pižmo, jako u černošky, přitahovalo, ale po pár dnech, kdykoli se ke mně jen přiblížila, bylo to až k nesnesení... a nedalo se to skoro vydržet. Každopádně, jak se ukrajovaly dny z prázdnin, začínal jsem jí mít dost, nejen kvůli jejímu pachu, ale i kvůli té svěřeposti s jakou mne milovala. Vzhlížela ke mne jako ke svatému obrázku a taky mne tak i oslovovala, Ježíšku.... a nehnula se na krok ode mne. Hraničilo to u ní až s mán...

Včera mi dala M. volno (a já jí) a tak jsem se v podvečer vydal na výstavu o územním plánování naší metropole. Mnoho toho se tady ode mne nedozvíte, to raději sami zajděte na radnici, vstup volný a podívejte se na nonstop video, kde vám to bude názorně předvedeno. V kostce jde o živě propojené město plné zeleně. . Tady je například znázorněná hustota obyvatel. . . . Je tu i krásný výhled na Hrad i na část Prahy. Už se stmívalo, víc fotek příště. . . A mimochodem, včera jsem měl přes 900 návštěv jen díky jednomu mému starému článku z roku 2009 a neumím si to vysvětlit. Že by se na něj vrhli islámci a hrozí mi smrtelné nebezpečí a měl taky jako primátorka požádat o policejní ochranu? .

"Ostatní ženy jsem neřešila. Jeho asi inspirovalo, že se neprudím kvůli něčemu, co v daný moment nebylo podstatné. Důležité bylo, že si rozumíme a že se vzájemně doplňujeme. Ke svým partnerkám byl slušný a do toho si přibral ještě i mně...." Tohle napsala o Hapkovi jeho dlouholetá přítelkyně v Reflexu a obdivuji ji že to tak upřímně na sebe prozradila. Takových benevolentních žen vůči mužům asi bude víc, jen to neřeknou... asi se nechtějí dostat do někého plátku jako je Blesk a tam by se to pak jistě řešilo. Kolikrát mám chuť něco podobného taky tady napsat, jak to s mými přítelkyněmi mám (a ony se mnou), ale pak po nedávných zkušenostech tady na blogu jsem si to pokaždé raději rozmyslel... však víte o čem je řeč. Ale nakonec si teď říkám, proč ne. Před M. (může to být Maruška, nebo Marcelka, nebo obě, to si už opravdu nechám jen pro sebe) jsem taky upřímný a o všech jiných schůzkách jí pokaždé řeknu (nic špatného na tom oba nevidíme) a ona to akceptuje, ba naopak, klidně se ...

Majá taška M. s mobilem a doklady je na světě a dokonce i s celou hotovostí přes tisíc korun... Nejspíš jí nebyla ukradena, ale prostě ji v Kauflandu vytratila. Každopádně je zajímavé, že ty věci ten obchod na policii předal až víc jak po týdnu a přestože jsme oba na ten telefon několik dní volali, nikdo ho nezvedl a neřekl nám, že si to máme vyzvednout. Bylo tam její jméno a přesto teprve až včera police dala M. vědět, že si to má u nich vyzvednout na Násirově náměstí. Ten plánek, který vidíte na fotce, jsme bohužel neměli sebou a bohužel jeden člověk na stanici autobusu nám ukázal špatnou cestu, dokonce opačnou, a tak jsme dobrou hodinu obcházeli celé Modřany (nikdo pořádně nevěděl kde to je) než jsme to Násírové náměstí, navíc až na kopci, našli... a byli jsme už pak i pořádně nasraní. . Ale konec dobrý, všechno dobré a ještě vám ukáži tu Johnovu zeď. Už není bílá a rychle se plní malůvkami, ale přesto je té staré škoda. . . . . . Přibyl tam i Zeman, jak jinak. Včera prohlásil, že ...

Včera jsem obědval u M.pod dohledem její fenky. V jejích očích jsem vetřelec, dává si přiede mnou náležitý odstup a v lásce mne ta žárlivá ženská zrovna nemá. Nebo je to tím, že jsem vegetarián a nebudou kosti? Ráno byla mlha, že by se dala krájet, ale pak padla a bylo krásné nebe. Rozjeli jsme se do Prahy, prošli Staroměstském náměstím, podívali se na zvířátka a pak k Vltavě a docela škoda, že jsou ty dny tak krátké. Než se člověk rozkouká, je tma. . Lidí tam bylo málo a ta zvířátka se očividně nudila. Pamlsek nebyl. Z Karlova mostu byl krásný pohled na západ slunce. Nejen Praha je zlatá, ale i Vltava. Možná tak trochu víc měďěná... . . ... a pokaždé podle úhlu pohledu, trochu jiná. Každopádně to byl krásný pohled a krásná procházka. . . Ve vojanových sadech i v té zimě krmila pávy ta jejich "maminka". A nebyl jsem jediný, kdo ji fotil... pro každého turistu je tam jako modelka. Jaké asi překvapení mi přinese dnešní den. I vám přeji aby byl krásný. .