Kreperat

Moje kamarádka Mona z Německa přiletěla včera do Prahy a tak se mi i ozvala, že bychom se mohli vidět. Nepřiletěla ale kvůli mně, tolik žádoucí zase nejsem, ale kvůli frekvenční terapii o které jsem nic nevěděl. Podle toho co mi Mona řekla a co jsem pak i viděl, jde o přístroj Plasma generátor, vynalezený Teslem, který se jím sám léčil a denně se před ním i svlékal do naha, což Mona bohužel včera ne, jak vidte na fotkách. Ta terapie nebyla zrovna laciná (zdravotní pojištění ji neplatí) a jelikož měla trvat celé odpoledne až do večera, pozvala i mne tam, abych se na léčení s ní podílel. A já samozřejmě si to ze zvědavosti nenechal ujít a nechal se těmi výboji taky ozařovat, samozřejmě bezplatně. . Podle brožůr, které tam byly, má to záření antibakteriální a ozdravné účinky, posiluje vitalitu, odstraňuje všechny škodliviny z těla včetně parazitů a je samozřejmě, jak to u takových alternativních léčení bývá, je i proti rakovině. Dovede vlastně úplně všechno. Kdo nevěří ať tam běží, nebo a...

Na seriály v televizi se nedívám, ale musím se přiznat, že mne zaujala ta Ordinace, protože se v posledních dílech tam objevila kartářka Melisa, které se povedlo svést á vymýt mozek primáři Mázlovi. Kdo se na to nedíval, ta podvodnice získala důvěrné informace od jeho bývalé milenky a tak bylo pro ni snadné získat jeho důvěru a ten ji nakonec začal i věřit. A co ho čekalo? Tahala z něho prachy, typické pro tyhle kejklíře, kteří se před ničím nezastaví a obchodují s dušemi důveřivých lidí. A co má s tím společného moje bývalá žena? Ta taky naletěla na jednu podvodnici, tentokrát tzv. "svatou matku", která ji zase slibila, že ji vylepší karmu a najde jí cestu k Bohu (připomínám, že moje žena byla bez vyznání). A ta, stejně jako Mazl, nakonec podlehla. Obecný názor lidí, kteří nemají se sektami zkušenosti je ten, že takovým gurům jen podléhají lidé bez lásky bližních, nespokojení sami se sebou, opustění (taky jsem takové názory tady četl) a proto tu spásu hledají kde se dá ... a...

To jsem si včera říkal při pohledu z autobusu číslo 196, když jsem jel po poledni za mojí M. Zprvu mi to připadalo jako zrakový klam, ale bylo to tak a ta jeho svatoškovská podobizna tam skutečně visela. Nelenil jsem tedy a vytáhl foťák, abych to pro vás zdokumenoval. Naštěstí autobus zastavil, protože byla červená. Potom jsem tuhle fotku samozřejmě hned ukázal M. a ta řekla, že ten hospodskej má docela odvahu a že by Zeman byl tamní štamgast, nezdá se pravděpodobné. . Právě mi ještě napadá, proč se mlčí, a možná jeho příznivci to ani neví, že byl Zeman komunista. Ukazuje to na charakter těchto lidí. O procesech z padesátých let se obecně vědělo a přesto do partaje tito lidé jen pro svůj prospěch vstoupili. Jak se může takový člověk v demokratické společnosti stát prezidentem. No řekněte? Není to hanba pro celý národ? V Přelouči dokonce nedávno jasně řekl, že do KSČ nevstoupil, nýbrž vnikl v roli rozvědčíka aby tu stranu rozložil. To už není ani vtip, ale do nebe volající ostuda. Struč...

Tahle je hluchá. Další kočička Julie... ... a tyhle taky ani nezamňoukaly když jsem šel kolem nich. .

Naše procházky si jsou podobné jako vejce vejci, ale přesto nás asi nikdy neomrzí. M.mi zavolá kdy mám na ni počkat před úřadem kde pracuje, ukradne si hodinku místo oběda, přiběhne, políbeme se, vezmeme se za ruce a mezi rodinými domky projdeme nejdřív k Botiči a podél ní pak k přehradě. Taková malá relaxace. Obvykle mi pak při procházce řekne co nového u ní doma, třeba že její syn, ten magor... nebo dcera, s tou večer skládala puzzle, které našly na půdě a pak vyzvídá, je taková masochistka, jak to mám s mými ženami zase já. O všech ví a dobře si pamatuje jejich jména a dokonce má o nich i větší přehled než já. Nic jí nezastírám. Lidé si lhaním a nepravdami jen komplikují život. Nemám pravdu? . . . . . . Včera bylo opět krásně jarně, ale měli jsme štěstí, že jen po dobu naší procházky. Pak se zatáhlo a do večera pršelo. .

Ještě mne napadlo, že to podstatné u Julie, proč jsem tam v deset přes celou Prahu jel, jsem vám neřekl. Byla to právě ta bublinková vana pro dva, která tam na mne čekala. Pro mne, majitele sprchy, je je pokaždé lákadlo, kterému prostě neodolám. Ten její černý kocour, stydím se, je pak až na druhém místě. Julie je taky tak trochu baculka a přesto jsme se do té její vany vešli v pohodě oba a k tomu ty bublinky, to se může každému, kdo tu vanu nemá, jen zdát. Julie, jak jsem si během večera všiml, odbírá časopis Dieta a tak mi nedalo do něho nahlédnout. No řekněte, nejsou tyhle ženy krásné a přesto touží zhubnout? Prý do plavek. Ať jdou tedy raději na nudy pláž, FKK. Budou tam hvězdy a pro každého muže to bude nezapomutelný zážitek. . . . . Ten její kocour nám nedal pokoj ani v posteli. Lítal tam jako ďábel. .

Nejsem sice záchranná služba první pomoci, ale když vám v deset večer zavolá žena, že má strach být sama doma a málem z toho trpí depresemi, co byste udělalali? Rozjeli byste se za ní přes polovinu Prahy? Někteří z vás jistě ne, ale já, jak víte, rád pomáhám a tak jsem se za Julií vydal. Čekala mne tam nejen ona, sýr, olivy a španělské víno, ale i její černej kocur který taky chtěl potěšit. Tak co bych pro ty dva neudělal. . . Její koucur je pán domu... ... a ještě za šera kolem sedmé nás mňoukáním probudil a chtěl za námi do postele. Vidíte ten jeho pohled? .