Kreperat

Ale abych to uvedl na pravou míru, nesnažím se ji dobývat, jen je to asi nespíš první žena, kterou jsem potkal, která je tak nedobytná. Tím ovšem nechci říct, že všechny ženy, které jsem poznal, byly hned povolné. Jednoduše a řečeno, abych šel přímo k věci, včera jsme už měli třetí schůzku a přesto se nenechala ani políbit... ani za ruku vzít, ani kolem ramen. Jediné prokazování náklonnosti, které jsem zatím poznal, je to, že mi vždycky přinese něco k jídlu. Včera to byla bublanina s višněmi z její zahrádky a měly, jak jsem si přál, i pecky. A mohl jsem si konečně zastřílet. Naplánovala nám cestu do Dolních Počernic k (zatopenému) pískovišti. Přetože bylo víc pod mrakem, bylo teplo a právě tady, jak je ta fotka, lákolo mne to si zaplavat. Haničce jsem to taky řekl, jestli by jí nevadilo, kdybych tam skočil bez plavek, už ví jak rád plavu a navíc jsme tam byli sami, nikdo nikde, a jestli by ji neurazila moje nahota. A že by mohla se připojit. Hanička že ne, ale že mohu, jen si sedne na ...

Může se stát, že jednoho rána se probudíme a najdeme pod postelí muslima... a nebo dokonce i v posteli. Ovšem kdyby to byla tahle mladá muslimka, kterou jsem včera fotil na Staromáku, musím říct, moc námitek jsem proti tomu ani neměl. Seděl jsem tam na lavičce s Lenkou, tou ženou, kterou jsem znovu potkal ve Vojanových sadech a která mi tehdy věnovala paví péra, dali jsme se do řeči a šli jsme pak spolu kousek cesty na metro. Všechny lidi, které jsem v poslední dny potkal a mluvil s nimi, byli proti muslimům... a dost ostře. Ani Jitka nebyla vyjímkou. Ta na ně nadává pořád. Za tou jsem se zastavil ještě předtím abych jí popřál k narozeninám a ta se dokonce na tu moji návštěvu i dobře připravila. Zkrátka a dobře, na dveře svého obchůdku dala cesduli "Pauza" a uklidili jsme se do zadní místnosti mezi krabicemi. V sovislosti s tou postelí jsem si vzpomněl na jednu holku se kterou jsem občas chodil ještě když jsem bydlel v podnájmu za mých studenských let. Mé bytné ta holka naku...

Moje M. je stále nemocná a navíc ji její muž začal hlídat, přestože ji podvádí s milenkou. Teď k ní domů jezdí každý den a sedí tam až do půlnoci u televize a M. mi ani nemůže zavolat, jak jsme měli ve zvyku. To jen na okraj. Dopoledne jsem se válel a přemýšlel co s načatým dnem, až jsem se nakonec vypravil za Jitkou do jejího obchůdku abych ji potěšil (a potěšil i sebe) a dostal jsem ke kafi i meruňkový koláč. Navíc přišla bouřka s velkým lijákem a tak jsem nakonec u ní zůstal až skoro do večera. Při cestě domů jsem jako obvykle zašel do Vojanových sadů abych se potěšil pávy a kytičkami (já se pořád rád něčím těším) a jak jsem šel kolem záchodů, zrovna se tam na pozdním sluníčku vyhřívala hajzlbabička (správně by mělo být hajzlbáda, ale já jsem zdvořilý) která se dala se mnou do hovoru. Lidé jsou jsou ke mně sdílní (ani nevím proč) a tak mi řekla, že je rok vdovou, za mlada moc ráda chodila na rande na Petřín a samota že je tak krutá. . V odpoledním slunci krásná stínohra. . . . Na Ka...

Po páteční procházce s Dagmar, která se protáhla až přes půlnoc, jsem docela lenošil, ale odpoledne o páté mne navštívila Yveta. Jednak by ráda viděla moji knihu a taky mi chtěla ukázat fotky z dovolené v Italii. Přivezla mi i nějaký italský likér, který jsem ještě ani nerozbalil. Na oplátku jsem ji nabídl švestkový koláč, který jsem pro ni přes poledne upekl. Ráda mlasá sladkosti a je to ni vidět. Mimochodem v pátek mi Dagmar taky řekla že rád mlsám, ale myslela něco jiného než koláče a že se mi to prý jednou vymstí. . V neděli už v deset přijela Hanička a vyjeli jsem si na Prokopské skály. Zpočátku vál docela studený vítr a nakonec bylo krásně. Docela dost jsme toho i prošli a pak, protože se i dost oteplilo, na Hostivařskou plovárnu, kde jsme si zaplavali. . . . . V metru jsem viděl takový nerovný pár. Když šli, drželi se za ruce a když ho políbila, musela se k němu sklonit. Věk měli přibližně stejný, ale působili jako máma s dítětem. .

Večerní Prahou s Dagmar, ale s davem rozhodně ne... ten by nás jedině rušil při naší krásné večerní procházce, kterou jsme protáhli až dlouho přes půlnoc. Měli jsme opravdu štěstí, že bylo příjemné počasí s chladivým větříkem, takže jsme si ten večer opravdu užívali. Do pěti hodin jsem se ještě koupal v Hostivaři, takže jsme se sešli až kolem sedmé a kde jinde než u Vltavy na náplavce. Večerní (spolu s nočními) má Dagmar stejně nejraději a příšla po dovolené i hezky odpočatá a opálená. Do Vojanových sadů jsme se už nedostali, protože je zavírají v sedm a ze Střeleckého ostrova nás policajti vyhodili v jedenáct. To prostě nepochopím, že úřady milencům takhle brání v parcích randění v tu nejlepší dobu. Tedy za tmy a bez čumilů. Samozřejmě, je i Petřín, který nejde zavřít. . U Vltavy bylo krásně chladno a vál větřík. . Dali jsme si něco k pití a rychle padla tma. Raději fotím bez blesku, fotka má pak kouzlo. . Karlův most byl i o půlnoci plný. Taky jsme trochu řešili vztahy. Dagmar by rád...

. Prostě jsem neodolal, ale musel jsem je vyfotit. No řekněte. Původně jsem vám chtěl ukázet jen jednu fotku, ale tahle taky není zahození. Když jsou ty vedra, tentokrát nechodím proti proudu, ale s davem... a kam jinám než koupaliště, k rybníkům, nebo na přehradu, jinak bych doma nevydržel. Naopak "proti davu" je moje fotografování. Docela při tom riskuji, že mi někdo dá pěstí, nebo aspoň vynadá, ale zatím mi to vychází. Dobrá fotka je mi důležitější než malér a taky mne už tady na blogu dvakrát pozastavili blog, přestože ty fotky byly docela nevinné. Zrovna dnes jsem o tom náhodou mluvil s Pavlou, která má příbuzné ve Švédsku, kde je to ještě horší. Svět už není jak byl. Je plno zákazů a člověk má strach aby se zase něčím neprovinil. Ani fotku ženských prsou už tu nelze ukázat, přestože visí na každém rohu (a ženy se už nestydí na veřejnosti kojit) a pokud někdo vyfotí díte, je z něho hned pedofil... a může to být i žena, což se Pavle stalo. Na přehradě jsem se byl tentokrá...

Chtěl jsem vyjet hned ráno, ale opozdil jsem se. Taky doprava v Praze v dopoledních hodinách je hrozná, nic na sebe nenavazuje a já musím aspoň třikrát přestupovat. V Hostivaři, bylo zrovna jedenáct, jsem natrefil na M. což se mi ještě nestalo. To nás oba docela překvapilo. Šla s třemi kolegy (muži) na oběd. Obědvají brzy, protože nesvačí a berou ten oběd jako společenskou událost. "Kde se tu bereš?", řekla mi, zastavila se a ti chlapi šli napřed. "Jdu si nejdřív zaplavat," řekl jsem a dvakrát jsme se ještě stačili políbit. Jedna pusa mi nikdy nestačí. Byl pak na ni krásný pohled, když za nimi utíkala. U přehrady bylo docela prázdno, jen dva páry na dece a nikdo se nekoupal. Šel jsem si hned zaplavat, protože mi bylo horko. Dvakrát na druhý břeh a zpátky a když jsem měl dost, přišla další dvojice... Mladá hodně tlustá holka, snad jí nebylo ani osmnáct, a chlap, který by mohl být její otec. Ale byli to milenci, protože se líbali. Přijeli na kolech. Nic proti takovým ...