Kreperat

Včera jsem měl opravdu zvláštní pracovní den, protože ke mně chodily jen zklamané ženy a chtěly ode mne útěchu. Fakt si nevymýšlím a třeba tahle dívka. Přišla, že ji utekl její milej s jinou a chtěla kámen, který by ztišil její žal. Jeden jsme spolu vybrali, já jí ho i daroval a navíc, abych ji potěšil, jsem ji řekl, že je milá hezká holka a že ten kluk bude jednou litovat a vůbec si ji nezasloužil." "Že jo, řekla..." a hned se usmála. A tady je i ta fotka, kterou ráda svolila. Další ženy mi bylo opravdu líto, protože ta byla fakt v koncích. Po jednáctiletém manželství se už dva roky soudí s bývalým manželem o dítě a má strach, že prohraje, protože ten její má prý podplacené soudce. Právě přišla od právníka, byla toho plná a potřebovala to ze sebe dostat. Asi hodinu mi pak vyprávěla celý svůj životní příběh. Tahle žena je taky rozvedná a stará se o dvě vlastní a jedno ex manželovo dítě. Tyhle všechny ty ženy jsem viděl ten den poprvé a přesto se mi neváhaly, cizímu chlap...

... a člověk to už nevrátí zpět ani nezastaví. Ten kamarád přišel za mnou zdrcenej a s pláčem, že s ním jeho přítelkyně udělala ráznej konec. Pozvala ho na oběd a tam mu řekla naplno, že už ho má dost a že by si měl dát v brzké chvíli z jejího bytu odchod. Byl to pro něj šok. "Nebyla s ní řeč, nenechala si nic vymluvit, ani ty naše krásné začátky, kdy jsem se tak milovali a po sobě toužili, ji už nic neřekly a mám do pár dnů z jejího života zmizet." Uvědomil jsem si, že na tom jeho neštěstí nepřímo nesu i odpovědnost, protože jsem jeho přítelkyni v pondělí řekl, že ji docela chápu, neřekl jsem jí ani ano ani ne, že si spolu výjdem a v podstatě jsem ji tímto dodal odvahu s ním skončit. Takže to kamarádovi nemohu udělat, sejít se s ní, protože první co by ho napadlo by bylo, že vším stojím já, i když to není tak docela pravdu. Šlo by mi jen, když se tu někdy nudím, o příjemnou nevinnou procházku, které mívám s kamarádkami i v Praze. Když jsem ho tak poslouchal, jak si vylévá sr...

... protože si život pro mne vždycky najde nějaké překvapení. Tento týden prodávám v Bochumi, ale přesto jsem si včera ráno odskočil k dermatologovi, aby se mi podíval na mateřská znamínka. A co se stalo? Ani jsem se nenadál a ležel jsem na operačním stole. To jsem fakt nečekal. Doktor si totiž usmyslel, že mi je prentivně všechny odstraní. Buď měl zrovna včera málo co dělat, nebo je to sadista. A nebylo to laserem, jak jsem si mysalel, ale skalpelem, protože to i zašíval. Kdybych měl prsa, snad by mi i ty vyoperoval. Teď mám obvazy jak na prsou, tak i na zádech. Dvě náplasti na boku jsem pak ukázal Stefanovi, který to prodávání v čase mého OP za mne vzal. "To vypadá jako čistej průstřel," komentoval, "tady jsi to dostal a tady ti to vyšlo ven." Takovýho mám kamaráda, místo aby mne politoval. To nejsem já u té zmrzliny, ale tam v pozadí, kde vidíte stříšku, a prodávám kameny. Každopádně jsem chlap, domů jsem nešel a prodával pak dál až do večera. .

... a není to jen můj život, že mi to celé připadá jako ve fimu. Nedávno jsem tu pśal, že jsem se Stefanem diskutoval o našem společném kamarádovi, jehož jeho přítelkyně přestala milovat. A co se stalo včera? Kolem sedmé večer jsem zrovna zavíral svůj "krám" a koho nevidím. Přijela za mnou na kole ona. Nejspíš tušila, že se nám náš kamarád se svým trápením svěřil a chtěla to ze svého pohledu narovnat, že je to celé trochu jinak. To že ho už nemiluje, je pravda a může si za to sám. Je to chlap, který se točí jen ženskými a chce si užívat, pořádně nepracuje, žije jako bohém, doma taky nic neudělá a její trpělivost už prostě přetekla. A ráda by si se mnou někdy i vyšla. Co myslíte, mám mu to udělat? Večer jsem to tady na icq prodiskutovával s Lenkou, mojí dobrou kamarádkou a ta mi řekla, že bych si to měl rozmyslet, protože bych mohl tak ztratit i kamaráda. Za jeho zády to rande s jeho bývalou sice nechci, ale na druhou stranu, říkám si, proč si s ní nevyjít, když jejich láska ...

Zase jednou úporně pracuji, takže dnes jen fotka. .

Fotka je včerejší u nádraží, takže žádnej karneval nebyl. .

.