Kreperat

Po týdnu co jsem nebyl v mém lese (moc jsem pracoval a neměl čas) jsem včera o hříby přímo zakopával. Během deseti minut jsem měl plnou tašku a ostatní jsem tam musel nechat na příště. A pak byl Bochum total. Fotek bude víc. .

... i když s nadsázkou. Je bez peněz, ale má ráda kameny a tak si je aspoň denně chodí ke mně prohlížet. Po čase jsme se spolu dali do řeči a začála mi vyprávět celý svůj příběh a není zrovna krásný. Patří do místní drogové scény a taky jsem ji tady dříve často zfetovanou vídal. Zdá se, že se dává do pořádku, ale má AIDS, jak se mi svěřila. Tihle všichni mluví stejně pomalu, že je to hned poznat, kam patří, ale v zásadě je to milá holka. Její muž v tom údajně lítá dál, nijak se o ni nestará a to ji docela trápí. Byl bych slepý, kdybych u ní neviděl jak touží po lásce, po něčí pozornosti a laskavosti a proto aspoň tak často za mnou chodí si popovídat. Nijak se mi nevnucuje, je dokonce taková plachá a zranitelná. Ale je mi vděčná za každá slovo. Hlavně její oči mne hned upoutaly. Byly jistě krásné a jsou i dosud, ale takové vyhaslé. Ty mi řekly o ní všechno. Jistě mi dáte za pravdu, že i ty fotky vám o ní řeknou víc, než jsem tu napsal. .

Není to sice Klárka, té se tady žádná nevyrovna, ale když se při prodávání nudím.... :D Je z Iránu. Syn jí podržel kabelku a ráda mi i ukázala jak má krásně upravené ruce. Přejiu vám hezký víkend. . .

... protože každej si pod tím představuje něco jiného. Jak už jsem tu psal, někdo nabídne přátelství jako náhradu za lásku, aby to toho druhého údajně tolik nebolelo a naopak jiný je věrný tomu člověku až do hrobu, když mu to slíbil. To první je jen přechodného charakteru, časem vybledne a s tím se i počítá. Všechno přebolí a ti lidé za nějakou dobu i přestanou stýkat. Jeden člověk mi nedávno taky takto nabídl přátelství... naše schůzky byly stále vzácnější, stejně tak maily, pak mi i zablokoval svůj tajný blog a nakonec z toho všeho nezbylo zhola nic. Tomu říkal přátelství? Už aspoň vím, že o takové přátelství nestojím a příště ho raději sám odmítnu. Já si naopak opravdového přátelství strašně moc cením a bohužel, to musím konstatovat, existuje hlavně jen mezi muži. Jsou sice výjimky, například já s Bohunkou se máme stále rádi, i když jsme si i párkrát ublížili, s Lenkou, s Jitkou... samozřejmě i s Klárkou... ale to už jsou trochu jiné vztahy než s muži. Například kamarádství s mým sp...

Včera jsem měl opravdu zvláštní pracovní den, protože ke mně chodily jen zklamané ženy a chtěly ode mne útěchu. Fakt si nevymýšlím a třeba tahle dívka. Přišla, že ji utekl její milej s jinou a chtěla kámen, který by ztišil její žal. Jeden jsme spolu vybrali, já jí ho i daroval a navíc, abych ji potěšil, jsem ji řekl, že je milá hezká holka a že ten kluk bude jednou litovat a vůbec si ji nezasloužil." "Že jo, řekla..." a hned se usmála. A tady je i ta fotka, kterou ráda svolila. Další ženy mi bylo opravdu líto, protože ta byla fakt v koncích. Po jednáctiletém manželství se už dva roky soudí s bývalým manželem o dítě a má strach, že prohraje, protože ten její má prý podplacené soudce. Právě přišla od právníka, byla toho plná a potřebovala to ze sebe dostat. Asi hodinu mi pak vyprávěla celý svůj životní příběh. Tahle žena je taky rozvedná a stará se o dvě vlastní a jedno ex manželovo dítě. Tyhle všechny ty ženy jsem viděl ten den poprvé a přesto se mi neváhaly, cizímu chlap...

... a člověk to už nevrátí zpět ani nezastaví. Ten kamarád přišel za mnou zdrcenej a s pláčem, že s ním jeho přítelkyně udělala ráznej konec. Pozvala ho na oběd a tam mu řekla naplno, že už ho má dost a že by si měl dát v brzké chvíli z jejího bytu odchod. Byl to pro něj šok. "Nebyla s ní řeč, nenechala si nic vymluvit, ani ty naše krásné začátky, kdy jsem se tak milovali a po sobě toužili, ji už nic neřekly a mám do pár dnů z jejího života zmizet." Uvědomil jsem si, že na tom jeho neštěstí nepřímo nesu i odpovědnost, protože jsem jeho přítelkyni v pondělí řekl, že ji docela chápu, neřekl jsem jí ani ano ani ne, že si spolu výjdem a v podstatě jsem ji tímto dodal odvahu s ním skončit. Takže to kamarádovi nemohu udělat, sejít se s ní, protože první co by ho napadlo by bylo, že vším stojím já, i když to není tak docela pravdu. Šlo by mi jen, když se tu někdy nudím, o příjemnou nevinnou procházku, které mívám s kamarádkami i v Praze. Když jsem ho tak poslouchal, jak si vylévá sr...

... protože si život pro mne vždycky najde nějaké překvapení. Tento týden prodávám v Bochumi, ale přesto jsem si včera ráno odskočil k dermatologovi, aby se mi podíval na mateřská znamínka. A co se stalo? Ani jsem se nenadál a ležel jsem na operačním stole. To jsem fakt nečekal. Doktor si totiž usmyslel, že mi je prentivně všechny odstraní. Buď měl zrovna včera málo co dělat, nebo je to sadista. A nebylo to laserem, jak jsem si mysalel, ale skalpelem, protože to i zašíval. Kdybych měl prsa, snad by mi i ty vyoperoval. Teď mám obvazy jak na prsou, tak i na zádech. Dvě náplasti na boku jsem pak ukázal Stefanovi, který to prodávání v čase mého OP za mne vzal. "To vypadá jako čistej průstřel," komentoval, "tady jsi to dostal a tady ti to vyšlo ven." Takovýho mám kamaráda, místo aby mne politoval. To nejsem já u té zmrzliny, ale tam v pozadí, kde vidíte stříšku, a prodávám kameny. Každopádně jsem chlap, domů jsem nešel a prodával pak dál až do večera. .