Kreperat

Já mám vlastně každý den krásný a pokaždé si říkám, čím si je všechny vlastně zasloužím. Ale dnes byl opravdu den se vším všady nejkrásnější a plný radosti. Dopoledne M. uválela houskové knedlíky a dala je vařit a já se ještě jednou vydal za panem V. aby mi ještě dodal onen program na fotky, na který jsem byl roky zvyklý, povedlo se a teď mám dokonce v počítači programy tři... a mohu si vybrat. Není už jen to důvod k radosti? A potom jsem zajel naproti k práci za M., zdrhla z ní dřív a vyšli si zase k Hostivařské přehradě... a ani lehký déšť nás z té procházky neodradil. Miluji s ni ty procházky... a vůbec nám nevadí, že je to pokaždé stejnou cestou, ba naopak... jsou den ode dne krásnejší. Co byste řekli proč asi. . Tyhle fotky jsou dnešní... ... a tahle tuším z úterka, když svítilo sluníčko. Vlastně ani nevím, z jakého dne, protože jsme tam skoro denně. Tohle nejsme my, ale jedna milenecká dvojice... to nebylo dítě, jak se podle fotky zdá, ale dospělá žena. A pak jsme jeli ke mně dom...

Vcera odpoledne jsem se opravdu vydal na Hrad. Sice ne proti Zemanovi demonstrovat, případně mu vybít okna, ale jen proste na procházku, protože jsem si uvedomil, že jsem tam dlouho nebyl a navíc bylo krásně, skoro jak na jaře. Nemohu si pomoct, ale mám k němu proste averzi... ty jeho staré zlozvyky, jak točí vždycky hlavou a tváří se že všechno ví, na pravdu má patent a myslí si že je neomylný. Navíc ta jeho ctižádost dostat se na post presidenta... a když se mu to po dlouhé čekání konečně povedlo, tak se všem i mstí. Tihle lidé mne vždycky dokáži rozhodit. Každopádně, jak už jsem tu už napsal, bylo by hříchem, si za takového krásného počasí nevyjít. Vlastně to ani nebyl nápad můj, ale M., která se nikdy nemůže pohledem na Prahu nasytit. Byli tam samozřejmě i turisté (jako ta Japonka na fotce) a nescházela ani krásná nevěsta. Tu jste tu už taky dlouho neviděli. . . . . . . . . . . . . . . . . A vlastenecký jezevčík z Nerudovky na závěr. To bylo najednou fotek co? Bohužel se mi progra...

Jak tady mnozí víte, dvakrát mi tu byl pozastaven blog. Jednou to bylo kvuli fotce zenského prsu, která byla tak tmavá, ze to prso ani nebylo videt a byla navíc k clánku TT o prsu. Druhé pozastavení opet za fotku na níz byla tancící dívka, focená na verejnosti, a byly videt její kalhotky. Ukazte mi nejakou baletku, která by pri tanci neukázala své kalhotky, takze jen samé prkotiny. Jinak se tu na blogu vyjadruji spisovne a sprostá a vulgární slova nepouzívám. Nemám to taky rád a nesnásím, kdyz se takto nekdo vyjadruje. Kdyz ale prezident státu vysloví verejne ve sdelovacích prostredcích slovo k...a, to uz je opravdu vrchol. A panu Zemanovi by to melo projít, kdyz delá ostudu po celém svete? Tech faulu uz mel v minulosti víc. Nejenze zneucit sebe a prezidentský úrad, ale nás tady vsechny. Nemeli bychom ho taky pozastavit? Casto se ríká jaký je prezident, takový je i národ. Já ho sice nevolil, ale vetsina ano. A po pravde receno, ono na tom neco je a ani mne to neprekvapuje. Cesi, myslím...

Napsal jsem název clánku s velkými písmeny, protoze jméno Mileny mne k tomu svedlo... Milenka prece vypadá rozhodne líp. Pozvala mne vcera i pres pochmurné pocasí na odpolední procházku a tak jsem to i rád prijal, protoze u Hamerského rybníku, kde nedaleko bydlí, jsem jeste nebyl. Bylo uz skoro podvecer a na rybník pomalu padaly mlhy a tak jsem i fotil... ale ty uvidíte pozdeji. Byla to kazdopádne podzimní romantika pur... a abychom se vzájemne zahráli, drzeli jsme se za ruce a obesli jsme ho dvakrát kolem. On totiz není zase tak veliký. A taky, jak jinak, mluvili jsme o cemkoli, o mnoho vecech, taky o politice, jak si Zeman udelal s filmaru kamarády a zato si vyslouzili i rád a a nakonec jsme se dostali i k sektám, kterých je obzvlást v Cechách hodne... nejspís proto, ze je tu hodne atheistu, kterí taky zatouzí necemu uverit. Vlastne i Zeman si kolem sebe vytvoril takovou úzkou sektu, z které, kdo mu nesedí, musí z kola ven. Ale abych se vrátil k tem sektám. Její prítekyne se nechala ...

Pred pár dny jsem byl na návsteve u J., má krásnou sbírku grafik (i já je sbírám) a tak se nás hovor svezl na výtvarné umení... jak se nekterí umelci snazí prijít s necím novým, aby se prosadili a mnozí z nich za kazdou cenu, az je to úsmevné. Vsichni to známe z historie, ty ruzné smery pres secesi, imresionismus, kubismus a dalsí... vzdy neco nového na trhu az uz ani ten papír nebo plátno nepotrebovali a stali se tím dílem sami. A z toho jsme nejak samovolne presli i na politiku, ze nekterí lidé (a to je obvykle vetsina, pojmenovaná nekdy jako stádo, nebo ovecky) se proste nevzpírají a snazí se nejaký ten útlak, pokud je snesitelný, v ústraní prezít. Jako príklad muze být normalizace. Ta mensina naopak, riskuje proste vsechno, dokonce i svuj zivot. A pak jsme se dál bavili co je vlastne k tomu vede, ze se tak zarputile chovají. Mají uz takovou povahu, jít proti proudu a vlastne být tak nejak na výsluní, kdyz se o nich mluví? Nebo jsou opravdu tak presvedceni o tom co ciní a jdou za tí...

Dopoledne mi napadlo zavolat známému (má muj ceský pocítac k oprave) a tak jsem nejdrív na fb otevrel stránku Mony (to je nase spolecná kamarádka, která mi ho doporucila), abych se nejdrív poptal jí, jestli treba jí nenapsal, zdali je muj pocíac opravený... a skutecne mi napsala, ze jí napsal, ze bych si pro nej mel prijet. Otevrel jsem tedy stránku toho známého a tam si opsal jeho telefonní císlo, bych mu tedy sám zavolal. Volal jsem mu trikrát a pokazdé se mi ozvala nejaká zena z ustredny, ze zucastnený clovek zrovna volá a ze mám zmácknout císlo 5. To uz se mi zdálo bý podivné, ze ten muz porád volá a tak jsem zavolal M. do práce, jestli by mu ona nemohla zavolat (má podnikový telefon, z kterého jí volání nic nestojí) a dal jsem jí to telefonní cáslo... a prekvapilo mne, ze obratem hned zavolala mne. Já si totiz v roztrzitosti opsal císlo moje, které jsem tomu muzovi na jeho stránky pred týdnem posílal... a volal tedy celou dobu sám sobe. Problém byl ten, ze já si svoje cislo nepama...

Jelikoz mne M. vcera vyjedla (kecám, i kdyz v mé lednicce je to jako u snedeného krámu, jak sama rekla) jel jsem nakoupit a tentokrát do Albertu Hypermarketu, kde jsem zastavil po ceste od návstevy mého kamaráda (má tam obchod s knihami) v Nových Butovicích, pro neprazáky sídliste v Praze 5. A co jsem tam videl? Dohromady nic a jen to, ze kdyz jsem sel kolem regálu vejci (já mám doma ty za 32 korun, které jsem koupil vcera), jeden urostlý pán se tam spolu se svojí zenou rozciloval, ze ty vajícka za tuhle cenu tam nejsou... coz je normální, kdyz je neco ve sleve a Vietnamci to hned první den vykoupí. Ten pán se s tím vysvetlením prodavacky (která tam zrovna myla ten prázdný regál) ovsem ale nechtel smírit a chtel reditelku. Ta byla asi nekde na kafi, protoze telefon (tusím 299) nebrala a poslala jinou, která se predstavila jako reditelka... takovou hned pohled chudinku, která tam byla viditelne nastrcená a musela ty jeho nedávky vyzrat. Rekl jí, ze údajne vcera volal na reditelství do B...