Kreperat

... a to byl ten včerejší s mojí M. Svítání nad Prahou o půl sedmé, když M. vstávala do práce. Dopoledne jsem pak dostal sms od Marušky, že ji muž opět napadl, skončila v nemocnici na 5 dní a má ruku v sádře. Po poledni jsem vyzvedl M. u práce a dopřáli jsme si malou procházku. Ten muž si udělal kytaru z rýče. Na Staromáku tahle třída kreslila Týnský chrám... ... tak jsem jim tam nakukoval... . ... zatímco M. obdivovala tohoto papouška. . Vojanovy sady už taky nejsou co byly. Není si kam sednout, lavičky obsadili bezdomovci. U Anděla pak pekli pod stanem koláče. Krásně to tam vonělo, ale M. nechtěla že má dietu... ... a tak jsem si je i já s lítostí odpustil. Nechtěl jsem jí dělat chutě. Jak jsem napsal, docela obyčejný den, ale já mám s M. vždycky svátek. .

... a to i tady na blogu.cz. O tom bych už mohl napsat celou knihu. Co se týče mne, já jsem tady pod svým pravým jménem a co tu napíši, taky si za tím stojím. Ono to není jednoduché nosit takto veřejně svoji kůži na trh, ale přesto na tom trvám, že by se člověk neměl za nějakým pseudonymem skrývat. Tady je sice legální, zvolit si nějaké jméno, ale na druhou stranu často se ptám, co lidi k tomu vede se skrývat. Nejspíš se obávají aby nebyli prozrazeni před svými přáteli a svojí rodinou a nemusí si taky ledacos cenzurovat, kdyby náhodou byli odhaleni. Druhá věc je ta, že anomym si může cokoli dovolit. Může být sprostý, vulgární, může ti vynadat aniž by nesl nějaké následky a proto to i často dělá. Ono to přímo vybízí, říct někomu naplno si o něm myslí a ten dotyčný nemá ani možnost se bránit a s ním si to nějak vyřídit. Jsou to zbabělci. Někdy se dokonce stává, že se pár lidí dá dohromady někoho zničit. Před lety se mi to skutečně stalo. Psali z různých počítačů a ani nepomohlo je blokov...

Znám pár muslimů a to docela dobře, protože je jich i pár mezi mými německými přáteli, ale proto musím říct (protože se mi víc otevřeli), že jsou neupřímní a lstiví... a řeknu vám proč. Jejich víra jim říká, že když jde o jejich náboženství, mohou klamat a není to hřích. A podle toho taky jednají. Není to od nich rozhodně fér. Teď denně vidíme v televizi jejich hromadné stěhování do Evropy před válkou, kterou si ovšemi sami způsobili (když si odmyslíme vpád USA do Iráku, který tím narušil tamní rovnováhu) muslim proti muslimovi. Tady se nabízí otázka, proč sami proti Islámskému státu nebojují a dávají se před ním na útěk. Vždyť vidíme nejen ženy s děti, ale hlavně mladé muže v nejlepším věku, kteří mohou bojovat a bránit svoji vlast. Na to je snad jediné vysvětlení proč tomu tak je. Je to jejich lest jak se dostat do Evropy a rozvrátit ji. To mi už před lety jeden Syřan ve své slabé chvíli upřímně řekl, že jedině tak vnitřně, ovládnou postupně celý svět. A celé Německo spolu s Merlovo...

Rád pro M. vařím a rád se na ni dívám, když jí u mne chutná, i když je to bez masa a ona zase miluje, když nemusí vařit sama a vaří pro ni chlap. Vegariánku z ní nechci dělat, nakonec se může nějakým řízkem dojíst doma. Pohanková kaše je prosté jednoduché jídlo a kdo má rád pohanku, tomu prostě musí chutnat. Stačí uvařit bramborovou kaši, pohanku, osolit, opepřit, trochu česneku a majoránky a vmíchat to do sebe... a nakonec osmažit cibulkou. Je to hotové co by dup a čas si pak můžeme užívat jinak. Přidala si tam aspoň majonézu. Pak jsme se dívali na Prostřeno, díváme se oba rádi a to mi docela zkazilo chuť. Ne to že tam jedli včera králíka, ale ten žoviální chlap, ten nakonec i vyhrál, se tam kasal jak jezdí po babičkách zabíjet (neřekl porážet), protože to zabíjení miluje (vždycky chtěl být řezník) a rád vidí maso a krev. Nemohu si odpustit, takový lačný a sebestředný typ jako Zeman. Při tom králiku se i přiznal, že kdysi neneváhal si pochutnat i na psovi. Ono nakonec mezi králíkem a ...

No Ň-eco jsem v Krčském lese našel, ale bylo to místo hub jen prostěradlo. Je to les v blízkosti Thomayrovy nemocnice, takže bych si ani neměl představovat jak se tam dostalo. Že by pacienti zatoužili po troše intimity... ? Každopádně, podle toho jak bylo v televizi, že houby rostou, byl to jen krutý omyl... neviděl jsem tam ani prašivky. . Prošel jsem opravdu celý les a nakonec jsem se přes takovou lávku, přes dálnici... ... zaběhl do Záběhlic, kde jsem v životě nebyl. Ten majitel zadního domu měl asi radost, že přišel o výhled na Prahu. Pak jsem sedl do metra a zajel si jako obykle do Vojanových sadů. Tam jsem potkal tuhle krásku. Na Karlově mostě jsem se pak zastavil za Markétkou, ale nejdřív jsem se na ni jen díval jak prodává. Má v sobě takovou krásu a ani nevím jak ji pojmenovat. Nakonec jsem se zastavil na kafe u Jitky a odtud jsem jel na Masaryčku vlakem. Na Masaryčce, jak jsem vystoupi, jsem viděl tyhle bezdomovce. Sedli byste si někdy na takovou lavičku? Ale sedáváme na ně, k...

Včera jsem se vydal s M. za Terezkou, kráskou do které se kdysi zamiloval důstojník v záloze a odkázal jí deset tisíc zlatých. Abych vás dlouho nenapínal, jedná se o dvě stě let starou sochu, na kterou měl ten muž výhled z protějšího okna. Kolem ní sice sice občas chodím, ale neznal jsem o ní tu legendu. Po přečtení článku v novinách jsem byl na ni hned zvědavý a chtěl jsem si ji prohlédnout líp. Ta socha znázorňuje soutok Labe s Vltavou a jedna dívka která k ní chodila pro vodu se údajně jmenovala Terezka. A je i docela je možné, že se právě do téhle Terezky mohl zamilovat. To už se ovšem nikdy nedozvíme. "Má krásně vymodelovaná prsa jako ty," říkám mojí M. "To jsem čekala, že řekneš," na to M. A mohl bych vám je tu i ta dvě prsa porovnat, jenže nechci riskovat, aby mi byl zase pozastaven blog. Ale řekl bych že má moje M. prsa ještě hezčí a hlavně živější. Pak jsme zašli do Vojanových sadů abych vám vyfotil a ukázal tu Výklenkovou kapli sv. J.Nepomuckého s vyhlídko...

Jak jsem minule napsal, vytáhla mne Pavlínka v neděli odpoledne do Prahy a náhodou, aniž jsem to věděl, byl den otevřených dveří drobných památek po Praze (jinak nejsou přístupné) a mezi jinými i vyhlídková terasa nad výklenkovou kaplí sv.Jana Nepomuckého a kaple sv. Eliáše. Ty kaple vám dnes neukáži, protože jsem je fotil už dřív a tentokrát jsem je fotit zapomněl. Vpravo ještě vidíte kapli sv. Terezie z Avily. Je odtamtud opravdu krásný výhled. Tady jsem taky moc nefotil... jen Pavlínku. Stěny jsou imitace krápníků jako ve Valdštejnově zahradě. Pak jsme se šli podívat na pávátka. Byla docela zima, tak ty dětičky lezly mamince do tepla. . Pak jsme se zastavili u Johnovy zdi, kde se fotily Japonky. .